text – 第 5 頁 – Thomas 性空

Vyvstání víry v Mahájánu

Článek: Vyvstání víry v Mahájánu (Mahajánašraddhotpada Šástra)
(11.4.2019)
nahrávky přednášek Vyvstání víry v Mahajánu: zde
článek ke stažení: google disk, facebook

Od února do května roku 2014 probíhala v pražském buddhistickém centru Lotus série přednášek, na nichž Ctihodný Dhammadípa vykládal traktát “Vyvstání víry v Mahájánu“ (dále Traktát). Jde o dílo připisované v čínské tradici (kde se dílo, původně psané v sanskrtu, zachovalo), velkému indickému básníkovi Ašvaghóšovi (proto v názvu traktátu šástra což označuje veršovaný text), žákovi Páršvy, známého učitele tradice sarvástiváda, který žil v době císaře Kaniška, přibližně v prvním století našeho letopočtu.

Ctihodný se v průběhu deseti večerů zabýval velmi důkladně nejen samotným Traktátem, který je nabit velkým množstvím konceptů, ale i porovnáním filozofického přístupu jižní (základní) a severní (mahájánové) tradice buddhismu. V průběhu učení byla podrobně definována i řada základních pojmů obou tradic.

Při výkladu severní tradice vycházel Ctihodný Dhammadipa, v souladu s mistrem Thai-šy, z rozdělní filosofie Mahájány na tři základní směry:

1/ Dharmalakšanavidžnaptymátratá- Škola pouhého vědomí zdůrazňující vlastnosti fenoménů či Škola pouhého iluzorního vědomí. Je to tradice mistrů Majitreji, Asangy, Vasubandhuapřenesená do Číny Šjen-dzangem, zdůrazňující závislé vznikání na základě přechodného základního vědomí (álájavidžnána).

2/ Šunjadharmasvabháva – Škola prázdné vlastní podstaty všech jsoucen. Zde jde o tradici Nágardžuny, Arjadévy atd. interpretující závislé vznikání na základě principu prázdnoty vlastní podstaty všech fenoménů poznání (šúnjata).

3/ Dharmadhátubodhi- Škola úplného probuzení na základě Sféry pravdy, nebo lépe Škola pouhého vědomí zdůrazňující závislé vznikání na základě vědomí které nevzniká a nezaniká, tedy Lůna táthagátů ve všem živém (táthagátagarbha).

Lůno tathágatůje neměnné Tělo pravdy (dharmakája), Sféra pravdy (dharmadhátu), Princip pravdy (dharmatá),neboli Princip takovosti (tathatá)ve vědomí bytostí. Tento princip stejně jako Takovost samotná sám nemůže nic vytvářet, ale je zjevný ve vědomí bytostí jako potenciál probuzení. Traktát „Vyvstání víry v Mahájánu“, představuje jeden z nejdokonalejších filosofických výtvorů – směr, který měl rozhodující vliv na prakticky všechny důležité tradice jak čínského tak i tibetského buddhismu.

Původně základní vědomí (álája),které vysvětluje kontinuitu vědomí v procesu vznikání a zanikání a Lůno tathágatů (táthagátagarbha),které vysvětluje potenciál buddhovství, neboli přirozený nirvánický stav neměnného vědomí, jsou dva rozdílné koncepty. Zatímco základní vědomí je příčina bytí ve stavu vznikání a zanikání, Takovost (tathatá)(i v pojetí Lůna táthagátů), tedy Tělo pravdy (dharmakája)v poutech sansárickéhovědomí je nestvořené a proto nic nevytváří.

Postupem času, sútry a traktáty mahájánového buddhismu spojují tyto dva rozdílné koncepty v jeden celek. „Lankávatára sútra“ – základní sútra zenové tradice, je svým způsobem nejvlivnější příklad této tendence. Traktát „Vyvstání víry v Mahájánu“ pak v buddhismu Dálného východu představuje vyvrcholení tendence slučování sansárického a nirvánického vědomí v jeden celek.

Traktát považuje za základní princip všech jevů vědomí bytostí (dharma). Toto vědomí je všeobsahující a zároveň i individuální. Ve stavu čistoty, je toto vědomí (v Traktátu vysvětlované jako Mahájána- velký vůz), spojené s transcendentální moudrostí a velkým soucitem pro všechny bytosti bez rozlišení (v tom smyslu, že obsahuje souhrn zkušeností všech bytostí). Jinými slovy, vědomí bytostí je neoddělitelné od Sféry pravdy (dharmadhátu), to jest od nirvánickéskutečnosti všech jevů (bhútárthatá),která obsahuje jak duchovní tak i tělesnou stránku existence, jak stvořené (samskrta) tak i nestvořené (asamskrta). Mahájánanikdy neopouští svět a manifestuje se ve světě v podobě vlastního principu, tj. Takovostívšech jevů, v souladu s podmínkami a příčinami které jevy vytvářejí, v podobě vlastností (lakšana)a použití (krija).Použití v tom smyslu, že převádí bytosti ze sansárickéhostavu vědomí do nirvány.Jelikož Takovostvědomí samotného (ve smyslu nirvánickéskutečnosti všech jevů) transcenduje rozlišující vědomí, je neverbální (nišprapanča),nedá se uchopit pojmy (čatuškotivinirmukta) – je proto poznatelná pouze na základě víry. Odsud proto název traktátu – „Vyvstávání víry..“.

Čisté vědomí, které nevzniká a nezaniká – je pouze principem – jeho vlastnosti a použití spočívají ve vědomí, které vzniká a zaniká – tedy v sansárickém vědomí. Jen toto vědomí má vlastnost v podobě Táthagátagarbha (Lůna táthagátů – buddhovství ve všech bytostech) – lze ho proto použít ke spasení bytostí. Tak je zdůrazněna jednota světské i nadsvětské zkušenosti, jednota moudrosti probuzeného nirvánickéhovědomí (múladžnána)s vědomím, které vzniká a zaniká i po stavu probuzení (prštalabdhadžnána).

Jinými slovy, principem Mahájányje buddhovství společné (sam)se všemi bytostmi. Jen tento stav probuzení je nejvyšším stavem (anuttara),který bytosti mohou dosáhnout. Probuzení je stav Takovosti všech jevů bez poskvrnění (nirmalatathatá)a ten se v Mahájáně manifestuje jako potenciál probuzení v podobě Lůna táthágaty. Takto, ačkoli probuzení v Mahájáněje rovnoměrné, jeho vlastnosti a funkce zahrnují všechny jevy, veškeré důvody a příčiny jak poskvrnění tak i očisty vědomí. Proto v pojetí Traktátu, jeden princip – Mahájána, zahrnuje vše ve zkušenosti bytostí pomocí dvou metod poznání, poznáním neměnného, utišeného, vědomí bez rozlišující mysli a bez objektů rozlišení, kterého se ale dá dosáhnout jen poznáním vědomí v procesu vznikání a zanikání. Tedy jak učí „Lankávatára sútra“,vše co vyvstává na základě příčin, závisí na tom co je skutečné – bez hlíny neexistují hrnce. Lůno táthagátů, neboli čistá podstata sansárického vědomí, se zjevuje pomocí základního vědomí, to znamená, že v Lůně táthágatů, se vyjevuje přechodnost díky základnímu vědomí. Jinými slovy, Takovost vědomí, jeho nezrozená podstata, je kořenem z kterého se rodí všechna jsoucna.

Tuto tezi, že Lůno táthagátůje zdrojem přechodného základního vědomí z kterého vycházejí všechny jevy, tradiční učenci školy základního vědomí ani přívrženci filosofie středu (madhjámika)nemohou přijmout. Dle mistra Tchai-šy, který ji obhajuje;Po hlubším poznání pouhého vědomí (čittamátratá),které je nevyjádřitelným obsahem probuzení v pojetí Školy pouhého vědomí, světské vědomí po probuzení (prštalabdhadžnána)zůstává rovnoměrné a tak neoddělitelné od Takovosti. Lůno táthágatů- potenciál buddhovství v bytostech, je z hlediska Takovostinevyjádřitelný stav; z hlediska buddhy je podstatou všech jevů; a z hlediska realizovaných bodhisattvů je jak Traktát popisuje.

V současné době již Ctihodný Dhammadipa přeložil Traktát do češtiny a je připravován k tisku. I když Ctihodný dílo rozsáhlým způsobem komentuje, není komentář Traktátu ani zdaleka tak rozsáhlý a podrobný jaký mu umožnil časový rámec deseti večerů roku 2014 v pražském Lotusu. Proto těm, které zajímá vrcholná buddhistická filozofie, připomínáme výjimečnou možnost znovu si výklad „Vyznání víry v Mahájánu“vyslechnout resp. stáhnout z webu dhammadipa.cz.

Pro opravdové zájemce přidáváme ještě zjednodušenou strukturu Traktátu, která dává představu i o obsahu kursu v Lotusu. Pro úplnost je nutno dodat, že těžištěm zmiňovaných přednášek byly kapitoly 1 až 3.

1. KAPITOLA – ÚČEL SEPSÁNÍ TRAKTÁTU

2. KAPITOLA – SOUHRN TEXTU

3. KAPITOLA – OBJASNĚNÍ PRINCIPU A VÝZNAMU MAHÁJÁNY

3.1. ODHALENÍ SPRÁVNÉHO VÝZNAMU
OBJASNĚNÍ VĚDOMÍ ZE DVOU HLEDISEK
VĚDOMÍ Z HLEDISKA TAKOVOSTI [BEZ ROZLIŠENÍ]
VĚDOMÍ Z HLEDISKA TAKOVOSTI JEŽ VZNIKÁ A ZANIKÁ (álaja)

Vysvětlení procesu prosycování
Prosycování nevědomostí jež vytváří nečistá jsoucna
Prosycování Takovostí jež vytváří čistá jsoucna
Prosycování vlastnostmi vlastní podstaty
Prosycování používáním vnějších prostředků
Vysvětlení rozdělení na základě schopností bytostí
Objasnění procesu vstupu do Takovosti ze sansáry

3.2. ODSTRANĚNÍ ZHOUBNÉHO ULPÍVÁNÍ
VYVRÁCENÍ PŘEDSTAVY EXISTENCE JÁSTVÍ V BYTOSTECH
VYVRÁCENÍ PŘEDSTAVY NEMĚNNÉ PODSTATY VE VĚCECH

3.3. ROZLIŠENÍ STUPŇŮ CESTY BÓDHISATTVŮ K PROBUZENÍ
VYVSTÁNÍ PROBUZENÉ MYSLI NA ZÁKLADĚ DOKONALÉ VÍRY
VYVSTÁNÍ PROBUZENÉ MYSLI NA ZÁKLADĚ POCHOPENÍ A JEDNÁNÍ
VYVSTÁNÍ PROBUZENÉ MYSLI NA ZÁKLADĚ PŘÍMÉ REALIZACE

4. KAPITOLA – O VÍŘE A PRAXI
VYSVĚTLENÍ VÍRY
VYSVĚTLENÍ PĚTI DRUHŮ PRAXE BODHISATTVŮ
PRAXE DÁVÁNÍ
PRAXE CTNOSTI
PRAXE TRPĚLIVOSTI
PRAXE ÚSILÍ
PRAXE UTIŠENÍ A VHLEDU

5. KAPITOLA – POVZBUZENÍ K PRAXI UČENÍ TRAKTÁTU A JEJÍ UŽITEK

The Theravada Abhidhamma: Inquiry into the Nature of Conditioned Reality

The renowned Sri Lankan scholar Y. Karunadasa examines Abhidhamma perspectives on the nature of phenomenal existence. He begins with a discussion of dhamma theory, which describes the bare phenomena that form the world of experience. He then explains the Abhidhamma view that only dhammas are real, and that anything other than these basic phenomena are conceptual constructs. This, he argues, is Abhidhamma’s answer to common-sense realism—the mistaken view that the world as it appears to us is ultimately real.

Among the other topics discussed are

the theory of double truth (ultimate and conceptual truth),
the analysis of mind,
the theory of cognition,
the analysis of matter,
the nature of time and space,
the theory of momentary being, and
conditional relations.

The volume concludes with an appendix that examines why the Theravada came to be known as Vibhajjavada, “the doctrine of analysis.”
Not limiting himself to abstract analysis, Karunadasa draws out the Abhidhamma’s underlying premises and purposes. The Abhidhamma provides a detailed description of reality in order to identify the sources of suffering and their antidotes—and in doing so, to free oneself.

Amazon: https://www.amazon.com/Theravada-Abhidhamma-Inquiry-Conditioned-Reality/dp/1614294534

Jak sedět v meditaci

Správný meditační sed je pro meditaci nezbytný. Stáhněte si text, ve kterém se o metodě správného sedu dočtete více:

Google disk

Sandhinirmočana sútra – Sútra Rozvázání uzlů

Článek: Sandhinirmočanasútra – Sútra Rozvázání uzlů
(2.11.2018)
kniha Sútra Rozvázání uzlů: zde
článek ke stažení: google disk, facebook

Výjimečné jazykové nadání umožňuje Bhantemu Dhammadipovy překlady z a do různých jazyků. Nyní máme možnost získat jeho překlad klasického textu „Sandhinirmočanasútra“ (Ťie Šen Mi Ťin) v češtině “Sútra Rozvázání uzlů”.

Tato sútra patří do středního období mahájánového buddhismu. Ve verzi, která nyní vyšla se objevila někdy na začátku dynastie Gupta, v době zlatého věku rozkvětu indické kultury a písemnictví v sanskrtu. Dle dochované tradice existovala tato sútra jednak v obsáhlé verzi o sto tisících verších, jednak ve verzi zkrácené na tisíc pět set veršů. Kratší verze zachovaná v tibetštině a čínštině je základem tohoto textu.

Složené slovo “sandhinirmočana” má, ve smyslu rozvázání nebo vysvětlení uzlů či tajemství, pět významů: Za prvé text vysvětluje hluboký význam pojmu těla pravdy (dharmakája), jinak těžko pochopitelný. Za druhé rozvazuje pevné uzly, jako uzel prosycení vědomí nevědomostí (avidjavásana), které jsou pro osoby světské i pro posluchače a buddhy pro sebe (pratjekabuddha) nerozvazatelné. Za třetí vysvětluje moudrost, která odhaluje tajemství pravdy. Za čtvrté vyjevuje uzly, které je třeba rozvázat. Za páté vysvětluje odhalení tajemství
konečného významu nauky.

Dílo je rozděleno do těchto kapitol:

Kapitola 1. – ÚVOD

Kapitola 2. – O NEJVYŠSÍ PRAVDĚ

Kapitola 3. – O VĚDOMÍ, MYSLI A ROZLIŠUJÍCÍM MYŠLENÍ

Kapitola 4. – O PODSTATĚ VŠECH JSOUCEN

Kapitola 5. – O BEZPODSTATNOSTI VŠECH JSOUCEN

Kapitola 6. – O JÓZE

Kapitola 7. – O (šesti) DOKONALOSTECH (páramí)

Kapitola 8. – O ČINNOSTI TATHÁGATŮ

Text této sútry stejně jako základní část “Traktátu o základech praxe jogínů” (Jógačárabhúmišástra) se dá rozdělit na tři části. Druhá až pátá kapitola vysvětluje okruh působnosti jógy (góčara), kapitoly šestá a sedmá vysvětlují jednání podle jógy (áčára) a kapitola osmá vysvětluje důsledky praxe jógy (phala). Jestliže přidáme část úvodní, první kapitolu, která vysvětluje příčiny učení této sútry (nidána), obsah sútry pak tvoří čtyř základní části. Někteří učenci hovoří o pěti částech s tím, že konec osmé kapitoly, který vysvětluje název, pod kterým má být sútra uctívána, považují za pátou část, protože tvoří zvlášť významnou část textu.

Právě dokončená knižní podoba této sútry byla vydána díky spolupráci Nadace Dhammadipa a taiwanské nadace “Buddha Educational Foundation“.

Jóganidra dle Paramahansy Satjánandy Saraswatiho

Bhante Dhammadipa často připomíná těsnou spojitost buddhistické a jógové tradice – nejen potřeba uvolnění, ztišení, bdělosti a imaginace je vlastní oběma – jóganidra by vás proto mohla oslovit.

Jóganidra je meditativní technika s níž západní svět seznámil Paramahansa Satjánanda Saraswati, zakladatel Bihar School of Yoga v Mungeru – střediska výcviku pro budoucí učitele jógy. Jeho kurzy navštěvovali v hojném počtu i studenti ze zahraničí. Swámí Satjánanda přednášel a vyučoval jógu dvacet let, včetně Evropy, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Singapuru a Severní Ameriky. Významně se tím zasloužil o předání vědy jógy světu. Swámí Satjánanda měl i několik českých a slovenských žáků, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji jógy u nás, včetně toho, že nám předali techniku jóganidry …

Článek ke stažení: část I, část II, část III (nebo Facebook)

Analýza strednej cesty

Článek: Analýza strednej cesty
(30.10.2018)
nahrávky: 1.kapitola, 2.kapitola
článek ke stažení: google disk, facebook

Pre tých, ktorí sa v tomto roku nemohli zúčastnit kurzu Bhanteho Dhammadipy v Zaježovej alebo na Sněhove, by som rád pripomenul ich obsah.

Bola praktikovaná meditácia na dych podla severnej tradície, tzn. s neduálnym objektom.

Teoretickým východiskom praxe sa stala doteraz nepreložená Madhjanta Vibhanga – Analýza strednej esty pripisovaná bodhistatvovi Maitreovi. Tento text patrí do skupiny tých, ktoré riešia skôr praktickú než filozofickú stránku meditácie. Jeho cieľom je, aby naše úsilie ktoré na ceste vydávame bolo efektívne, aby sme nemárnili čas a sily – čo sa nám veľmi často stáva.

Jednou z hlavných príčin prečo tomu tak je (a to platí aj pre južnú tradíciu), je chabá znalosť objektu meditácie.

Madhjanta Vibhanga má sedem kapitol. 1.-3. hovorí o góčará – pastvisku pre kravy – o objekte, ktorý krava – jogín spása.

1. kapitola preberaná tento rok v Zaježovej sa zaoberá vlastnosťami objektu (má názov Lakšana)
2. kapitolu vykladal bhante na Sněhove. Má názov Varaná – Prekážky. Jej cieľom je popísať, čo nám bráni v tom, aby sme realitu ako takú poznali.

Nasledujúce kapitoly nás čakajú v budúcnosti:

3. Tatva – Realita (neduálna skutočnosť) popisuje objekt ako taký,
4. Pratjakpakša – Protiklady, ktoré musíme poznať, aby sme sa zbavili prekážok,
5. Ávasta – Štádiá cesty a prekážky s nimi spojené,
6. Ovocie cesty,
7. Mahájána – najvyššie vozidlo.

Rovnako ako v minulosti je obsah kurzu k dispozícii na www.dhammadipa.cz

Meditace na dech + Analýza střední cesty – 1. kapitola

Téma: Meditace na dech dle severní tradice + Analýza střední cesty (Madhyanta Vibhaga sútra) – 1. kapitola

Místo: Zaježová

Datum: 29.3. – 4.4. 2018

Nahrávka: stáhnout nebo archive.org

Název nahrávky	Tradice	Objekt	Téma
01 Sútra 1 – Neduální skutečnost	severní		sútra
02 Metoda 1 – Meditace na dech v severní tradici	severní	dech	mezidech
03 Metoda 2 – Otázky (mezidech, koncentrace, jemný dech)	severní	dech	jemný dech
04 Sútra 2 – Takovost vědomí, tři úrovně reality	severní		sútra
05 Metoda 3 – Předpoklady meditace vč.pozice	severní		sed
06 Metoda 4 – Otázky (dech, prána, vítr, dhjány)	severní	dech	prána, vítr, dhjány
07 Sútra 4 – Víra – předpoklad nedualistické meditace	severní		sútra
08 Metoda 5 – Vítr, samádhí, stupně utišení	severní	dech	vítr, samádhí
09 Sútra 5 – Vyjevovaní – vědomí – koncept	severní		sútra
10 Metoda 6 – Anapána sati dle jižní a severní tradice	obě	dech	anapána
11 Sútra 6 – Prosycování vědomí – samsára, takovost	severní		sútra
12 Metoda 7 – Zjemňování dechu	severní		jemný dech
13 Sútra 7 – Jak chápat realitu	severní		sútra
14 Metoda 8 – Koncentrace, meridiány	severní		meridiány, koncentrace

Sútra srdce

ze sanskrtského originálu do češtiny přeložil Bhante Dhammadipa.

Audio záznam a přepis Bhanteho přednášky na téma Sútra srdce jsou zde.
Recitace pro kurzy s Bhantem Dhammadipou jsou zde.

Překlad sútry: stáhnout nebo archive.org

Analysis of the middle path

Article: Analysis of the middle path
(10.3.2018)

download: GoogleDrive, Facebook

We would like to recall content of the Bhante Dhammadipa courses in Zaježová or Sněhov this year for those who have not been able to attend it.

We have been practicing breath meditation according to the Northern Tradition, thus meditation with a non-dualistic object. Madhjanta Vibhanga – An Intermediate Way Analysis attributed to Bodhisattva Maitreya, has become the theoretical starting point for the practice.

This text belongs to the group of those who has more practical aspect of meditation than the philosophical. Its goal is to make our efforts on the way efficient, not to waste time and strength – which is often the case. One of the main reasons why this is (and that applies to the Southern Tradition too) is the poor knowledge of the object of meditation.

Madhjanta Vibhanga has seven chapters. 1-3 speaks of a gocara – pasture for cows – about the object which is grazing by cow – yogi.

The 1st chapter discussed by Bhante this year in Zaježová deals with the properties of the object (it’s title is Lakshana) and answers the key question – what the properties have WHAT we actually want to know.

Chapter 2 was interpreted by Bhante in Sněhov. It’s title is Varana – Obstacles. Its purpose is to describe what prevents us from knowing the Reality as it is.

The following chapters await us in the future:

Chapter 3 – Tatva – Reality (non-dualistic fact) describes the object as it is,

Chapter 4 – Pratipaksha – Opposites which we need to know to get rid of the obstacles,

Chapter 5 – Avasta – Stages of path and obstacles associated with it,

Chapter 6 – Fruits of the path,

Chapter 7 – Mahayana – the highest vehicle.

As in the past, the recordings of Bhantes lectures (Bhante lectures in Czech language these two courses) are available at www.dhammadipa.cz.

Sandhinirmocana Sutra – Sutra of Untying the Knots

Article: Sandhinirmocana Sutra – Sutra of Untying the Knots
(11.2.2018)

download: GoogleDrive, Facebook

Exquisite language talent allows Bhante Dhammadipa to translate from and to different languages. Now we have the opportunity to get his Czech translation of the classic text ‘Sandhinirmocana Sutra’ (解深密經) in English ‘Sutra of Untying the Knots’.

This sutra belongs to the middle age of Mahayana Buddhism. This version that has been translated to Czech now, is the version that has apperead at the beginning of the Gupta dynasty, at the time of the golden age of the boom of Indian culture and writing in Sanskrit. According to tradition, this sutra existed in the extensive version of the hundred thousand verses and in a version reduced to one thousand five hundred verses. A shorter version retained in Tibetan and Chinese is the basis of this text.

The compound word ‘sandhinirmocana’ has five meanings in the sense of solving or explaining nodes or secrets: First, the text explains the deep meaning of the concept of the Thrue Body (dharmakaya), otherwise difficult to understand. Secondly, it unties firm knots, such as the knots of saturation of consciousness with ignorance (avidyavasana), which are the laypersons, the disciples and Buddhas for themselves (Pratyekabuddhas) unable to untie. Third, it explains the wisdom that reveals the mystery of truth. Fourth, it reveals the knots that need to be untied. Fifth, it explains the revelation of the mystery of the ultimate meaning of the doctrine.

The work is divided into the following chapters:

Chapter 1. – INTRODUCTION

Chapter 2. – ABOUT THE ULTIMATE TRUE

Chapter 3. – ABOUT THE CONSCIOUSNESS, MIND AND DUALISTIC WAY OF THINKING

Chapter 4. – ABOUT THE ESSENCE OF ALL THINGS

Chapter 5. – ABOUT THE NON-ESSENCE OF ALL THINGS

Chapter 6. – ABOUT YOGA

Chapter 7. – ABOUT (six) PERFECTIONS (parami)

Chapter 8. – ABOUT THE ACTIVITIES OF THE TATHAGATAS

The text of this script as well as the basic part of the ‘Discourse on the Stages of Yogic Practice’ (Yogacarabhumi-Sastra) can be divided into three parts. The second to fifth chapters explain the scope of yoga, sixth and seventh chapters explaining the right acting according to yoga (acara), and chapter eight explains the implications of yoga practice (phala). If we add a part of the introduction chapter, which explains the causes of the teaching of this sutra, the content of the sutra consists of four basic parts. Some scholars are talking about five parts. The end of the eighth chapter, which is explaining the name under which the sutra is to be worshipped, is considered to be the fifth part, as it forms a particularly important part of the text.

Bhante Dhammadipa’s Czech translation of ‘Sandhinirmocana Sutra’ was published in cooperation with the Dhammadipa Foundation and Taiwan foundation “Buddha Educational Foundation“. Now we are looking for and agreeing on how to distribute the book. When everything is ready, we will announce here on Facebook how the Czech translation can be obtained.

Media: text