text – Page 4 – Thomas Dhammadipa

The Buddhist Analysis of Matter

In The Buddhist Analysis of Matter, renowned scholar Y. Karunadasa interprets the Buddhist view of matter as presented in Theravada Buddhism, based on the Abhidhamma. His comprehensive work draws on both the earlier period containing the seven manuals of the Abhidhamma Pitaka and the later period containing Abhidhammic commentaries, sub-commentaries, and such compendiums as the Abhidhammatthasangaha of Acariya Anuruddha.

In order to bring the subject into a wider perspective, and for more precision, Karunadasa considers the (non-Theravada) Vaibhasika and Sautrantika schools of Buddhism—two of the leading non-Mahayana schools with whom the Theravadins had much in common, both of which subscribed to a realistic view of existence—as well as later sources such as the post-canonical commentaries and related literary sources of Theravada Buddhism.

This book gives us the first clear picture of the Buddhist analysis of matter as such. Earlier works on this subject have tended to focus on the broad philosophical implications arising from the Buddhist theory of matter and were based more on earlier sources, such as the Pali canonical texts. The Buddhist Analysis of Matter provides a much-needed micro view of the topic with a detailed examination of the Theravadins’ list of rupa-dammas—the ultimate irreducible factors into which material existence is analyzed. It exposes the basic material elements into which the whole of material existence is resolved and explains their interconnection and interdependence on the basis of conditional relations. It concludes with an understanding of the nature and relevance of the Buddhist analysis of matter in the context of Buddhism as a religion.

Amazon: https://www.amazon.com/Buddhist-Analysis-Matter-Y-Karunadasa/dp/1614294518

Kauzalita v buddhistickém myšlení

Nakladatelé: Filosofický ústav AV ČR, Oikoymenh 2020

Kniha: https://www.oikoymenh.cz/kauzalita-v-buddhistickem-mysleni/

Anotace
V buddhistickém myšlení měla kauzalita vždy mimořádně důležitý soteriologický význam. S velmi specifickým a sofistikovaným konceptem kauzality přišel indický buddhistický mnich Nágárdžuna (asi 2. – 3. stol. n. l.), jeden z vůbec nejdůležitějších a nejvlivnějších filosofů v celé Asii. Prázdnota (śunyata) všech jsoucen, hlavní téma Nágárdžunova myšlenkového projektu, je velmi úzce spjata s kauzalitou, která je naprosto nezbytná pro naše chápání světa i života. Text obsahuje první český překlad a komentář 1. a 20. kapitoly jeho klíčového textu Kořenné pojednání o střední cestě (Mulamadhyamakakarika), které se týkají zkoumání kauzality. Nágárdžuna analýza se pokouší odhalit antinomickou a logicky rozpornou povahu teorie kauzality, která operuje se jsoucny, jež jsou obdařena neměnnou, samo-sebou jsoucí podstatou neboli vnitřní přirozeností (svabhava). Nágárdžuna dochází k tomu, že žádné inherentní kauzální spojení mezi takovými jsoucny existovat nemůže. Kauzalita proto vposled není objektivním vztahem či metafyzickou silou spojující jsoucna, nýbrž vztahem konceptuálně vytvořeným, jenž by nemohl existovat bez naší konceptualizující mysli. Avšak i když kauzalita není žádným „cementem“ universa či fyzikální silou, přesto pro Nágárdžunu konvenčně existuje jako pragmatický pojmový konstrukt, jenž je základem pro naši každodenní praxi.

In The Only Way for the Realization of Nibbāna

The only way, bhikkhus, is this path, for beings’ purification, for sorrow and lamentation’s overcoming, for pain and displeasure’s disappearance, for the true way’s attainment, for Nibbāna’s realization: that is, the four foundations of mindfulness(cattāro sati∙paṭṭhānā).

‘Mahā∙Sati∙Paṭṭhāna∙Suttaṃ’ (‘The Great Mindfulness-Foundation Sutta’)

In The Only Way for the Realization of Nibbāna, the Most Venerable Sayadaw gives a brief summary of the practice necessary for such realization, namely samatha and vipassanā. He bases his discussion on the first section of the ‘Mahā∙Sati∙Paṭṭhāṇa Sutta’, the in&out-breath section of ‘The Great Mindfulness-Foundation Sutta’.

In the preface (pp.1-23), the Sayadaw discusses the ‘Mahā∙Sati∙Paṭṭhāṇa Sutta’ within the context of other suttas where The Buddha discusses the practice necessary for realizing Nibbāna. Afterwards, the Sayadaw discusses the in&out-breath section of the sutta within the context of the remaining sections of ‘The Great Mindfulness-Foundation Sutta’. Afterwards, the entire in&out-breath section is quoted (pp.25-26). And there is a brief discussion of how one progresses from mundane samatha and vipassanā to supramundane samatha and vipassanā (p.27).

The Sayadaw then discusses in practical detail The Buddha’s instructions on samatha in the in&out-breath section of the ‘Mahā∙Sati∙Paṭṭhāṇa Sutta’, beginning with Ever mindful he breathes in; ever mindful he breathes out; ending with ‘Tranquillizing the body formation, I shall breathe in ’: thus he trains. ‘Tranquillizing the body formation, I shall breathe out ’: thus he trains; this being the four stages of development for attaining the four jhānas (pp.28-36).

The Sayadaw then discusses in practical detail The Buddha’s instructions on the four stages of vipassanā. First Thus he abides contemplating the body in the body internally, or he abides contemplating the body in the body externally, or he abides contemplating the body in the body internally and externally; this being direct knowledge and contemplation of ultimate materiality and ultimate mentality through the elements contemplation section of the ‘Mahā∙Sati∙Paṭṭhāṇa Sutta’, as well as the sections of consciousness-, feelings- and dhammas contemplation (pp.37-60). Second He abides contemplating originating phenomena in the body; or he abides contemplating perishing phenomena in the body; or he abides contemplating [both] originating&perishing phenomena in the body; this being the direct knowledge and contemplation of causal and momentary rise&perish (pp.61-65). Third Or mindfulness that ‘there is the body’ is established just sufficient for knowledge, sufficient for mindfulness; this being the higher mundane vipassanā knowledges, prior to the realization of Nibbāna (p.66). Fourth And he abides independent, and does not cling to anything in the world; this being the supramundane realization of Nibbāna (p.67).

The Sayadaw describes each stage of samatha and vipassanā in terms of the Noble Eightfold Path, and he describes vipassanā in terms of the full knowledges described by The Buddha as necessary for realization of Nibbāna, quoted and discussed in the preface. Their mutual correspondence is shown in a table (p.69).

Tables describe the phenomena that make up ultimate materiality (pp.41-45) and mentality (pp.51, 53, 56-59) as described by The Buddha, and their correspondence to the various classifications given by The Buddha in earlier quoted suttas (p.71): the five aggregates (p.72), twelve bases (p.73), eighteen elements (p.74), and four Noble Truths (p.75).

Web: https://sites.google.com/pamc.org.sg/ebookpaauksayadaw
Pdf: https://drive.google.com/open?id=0B7p0UB1QfBmvS3ZaSzdEOE1Vdnc
Amazon: https://www.amazon.com/Only-Way-Realization-Nibb%C4%81na-Theravada-ebook/dp/B07WH3BBNP

Mindfulness of Breathing (Ānāpāna·Ssati)

In accordance with The Buddha’s series of instructions, the Sayadaw first describes how the yogi develops samatha with mindfulness of breathing, until there appears the light of wisdom and the sign of concentration, the nimitta. Then the Sayadaw explains how the yogi develops the gained concentration, until the attainment of the fourth jhāna. Afterwards, the Sayadaw explains how the yogi uses the light of wisdom to discern ultimate materiality, ultimate mentality, and their dependent origination, in order then to develop vipassanā. Finally, the Sayadaw explains how the yogi progresses through the series of insight knowledges until there is realization of Nibbāna. In each case, the Sayadaw explains how the yogi’s gradual development fulfils the thirty-seven requisites of enlightenment: in samatha, in vipassanā, and in the realization of Nibbāna.

Web: https://sites.google.com/pamc.org.sg/ebookpaauksayadaw
Pdf: https://drive.google.com/open?id=0B7p0UB1QfBmvcl8ycFE1N0xXNGc
Amazon: https://www.amazon.com/Mindfulness-Breathing-Pa-Auk-Tawya-Sayadaw/dp/1697691277

The Workings of Kamma

Over the years, as he has encountered ‘Western Buddhists’, meditation master the Most Venerable Pa-Auk Tawya Sayadaw has seen the need for a thorough explanation of the workings of kamma in English. To that end he has composed The Workings of Kamma. It is a detailed analysis and discussion of the workings of kamma, in accordance with the Pali Texts: Vinaya, suttas, Abhidhamma, and the authoritative commentaries and subcommentaries.

First, the Most Venerable Sayadaw gives a detailed discussion of how beings run on from life to life because of a belief in self, founded in craving and ignorance: he explains how those two factors are prime movers in the working of kamma.

Next, he gives a comprehensive and practical analysis of the workings of kamma according to the roots of consciousness. That includes a practical and systematic analysis of the three merit-work bases: offering, morality, and meditation. Then, he analyses the ten courses of unwholesome and wholesome kamma: killing, stealing, sexual misconduct, etc., and non-killing, non-stealing, etc. He discusses also the results of kamma: rebirth in hell, as a ghost, animal, human-, or celestial being. Mundane wholesome kamma unique to a Buddha’s Dispensation he discusses as knowledge and conduct: necessary for future attainment of Nibbāna. Afterwards, he explains The Buddha’s twelve categories of kamma: four for time of effect, four for order of effect, and four for function of effect. And he discusses how they operate over past, future, and present, and how their workings depend also on the achievement/failure of a certain rebirth, appearance, time, and means.

Then comes a lengthy discussion of ‘The Small Kamma-Analysis Sutta’. There The Buddha discusses how kamma accounts for the superiority/ inferiority of people. Next is a discussion of how a being’s kamma ‘paints a picture’ of a being, who is in fact nothing more than the five aggregates. And finally, there is a detailed discussion of the gradual unworking of the potency of kamma with the insight knowledges leading up to the Stream-Entry Path Knowledge, etc. up to Arahantship. It ends with a detailed discussion of the Arahant’s Parinibbāna, and what this means in practical terms.

The Most Venerable Sayadaw gives many examples, with continuous reference to the Pali Texts. He cites and explains also the dangers of holding to a wrong view that denies the workings of kamma. And he explains the necessity for seeing the workings of kamma oneself with direct knowledge, explaining that one is otherwise unable to understand the Second Noble Truth: the Noble Truth of the Origin of Suffering.

There is also a detailed analysis of the transition from one life to the next, and many charts help the reader understand the explanations on the practical level of consciousness and mental factors.

Web: https://sites.google.com/pamc.org.sg/ebookpaauksayadaw
Pdf: https://drive.google.com/open?id=1tAhYl7YCCv03qRKCFnmlRwwmdbvFkr1u
Amazon: https://www.amazon.com/Workings-Kamma-Second-Revised/dp/1689270187

Knowing and Seeing

Knowing and Seeing is teachings given by the Myanmarese meditation master, the Most Venerable Pa-Auk Tawya Sayadaw, at a two-month retreat for monks and nuns in Taiwan.In strict accordance with the standard Pali Texts, the Most Venerable Pa-Auk Tawya Sayadaw gives a practical overview of how you develop absorption (jhana) with mindfulness-of-breathing, the thirty-two parts of your own body and that of others (near and far), repulsiveness of the body, the ten kasir:ias and four immaterial states. He then explains how you use the ‘ strong and powerful’ jhana concentration to perfect lovingkindness, compassion, appreciative joy, equanimity, recollection-of-The-Buddha , foulness , and recollection-of-death. Next, he explains how, with the light of jhana, you penetrate the delusion of compactness and see the sub-atomic particles of materiality, and see the ultimate materiality of your own body, that of others, and throughout the universe; how likewise you see the cog nitive-processes of your own mind and that of others; how likewise you examine your materiality and mentality of past lives, your present life and future lives (on this and other planes); and how likewise you develop the remaining knowledges till ‘Your mind knows and sees Nibbana directly: it is fully aware of the (unformed) Nibbana as object.’ The Sayadaw also answers questions from meditators at the retreat, on details regarding medi tation, related matters, and the Bodhisatta Path etc. Finally, there is a stirring talk where he exhorts us to ‘ breathe according to The Buddha’s instructions’ , followed by a talk on the most superior type of offering.This new edition has new charts, an index, additional information, and the layout, etc. has been made clearer.The Most Venerable Pa-Auk Tawya Sayadaw is abbot and teacher at Pa-Auk Tawya Monastery, a meditation centre outside Mawlamyine in the Mon State, Myanmar. He has centres also elsewhere in Myanmar , in Malaysia and in Singapore.The Most Venerable Pa-Auk Tawya Sayadaw has given Dhamma talks, and conducted retreats , in also Germany, Hong Kong, Japan, Korea , Malaysia, the People’s Republic of China, the Republic of Singapore, Sri Lanka, the United Kingdom, and the United States of America.Printed copies of this book are made available for the cost of printing and shipping with zero profit.

Web: https://sites.google.com/pamc.org.sg/ebookpaauksayadaw
Pdf: https://drive.google.com/open?id=1qwl-bqy180Foo5kT7_ABpp3uPiv0hEdi
Amazon: https://www.amazon.com/Knowing-Seeing-Pa-Auk-Tawya-Sayadaw/dp/1688820116

Rady mistra Zrozeného z lotosu

Nakladatel: DharmaGaia 2019
https://dharmagaia.cz/kniha/rady-mistra-zrozeneho-z-lotosu/

Guru Padmasambhava byl jedním z velkých indických učitelů, kteří v 8. století uvedli buddhismus do Tibetu. Dodnes je považován za nejvýznamnějšího mistra tantrického buddhismu a v Tibetu za druhého buddhu. Dvanáct Padmasambhavových textů přímých ústních instrukcí a rad nejbližším tibetským žákům, odhalující nejintimnější a nejposvátnější tajemství vnitřního rozvoje a nejvyšších metod realizace, zapsala a uložila jako “vzácné poklady” (terma) jeho hlavní žačka Ješe Cchogjal, aby mohly být o několik staletí později objeveny pro poučení příštích generací.

Antologii sestavil a do angličtiny přeložil Erik Pema Kunsang. Úvod napsal Tulku Urgjen Rinpočhe. Český překlad Překladatelská skupina Dzogčhenu.

“Cokoli se v mysli objeví, cokoli, nač pomyslíš, nemá žádnou podstatu, ale je prázdné. Myšlenky, které se objevují, se samy od sebe osvobozují. Nezapomínáš-li na podstatu své mysli, můžeš pojímat myšlenky jako cestu a praxe bude snadná.” Padmasambhava

“Jakkoli hluboké, rozsáhlé a všeobsažné mohou být nauky Velké dokonalosti, všechny jsou shrnuty v tomto: Nemeditujte o ničem, netvořte jakékoli myšlenkové konstrukce – byť i jako atom nepatrné – a nebuďte ani na okamžik rozptýleni.” Padmasambhava

“Vytvořit díla takové krásy a hloubky, jako je próza praxí terem, je velice těžké pro kohokoli. Na rozdíl od pojednání pouhých učenců lze každé jejich slovo chápat na stále hlubších a hlubších úrovních. To je obzvláštní kvalita Padmasambhavovy řeči vadžry.” Samten Gjamccho

Meditace pro život

Autor: Geše Rabten
Přeložil: Jiří Bílek (Rabten Čhödarling)

Vydavatelství: Edice Rabten

Rok vydání: 2019

Počet stran: 99

Distribuce: Rabten Čhödarling

Anotace:

V létě roku 1980 během několika týdnů, vždy v neděli vpodvečer, vysvětloval Geše Rabten studentům v tehdejším Tharpa Čoelingu ve Švýcarsku, co je meditace a jaký má vztah k běžnému, každodennímu životu. Jeho velmi praktické, snadno pochopitelné a užitečné rady jsou obsahem této knížky.

ISBN: 978-2-88925-063-9

Vidžňána

Nakladatel: Dybbuk 2019

https://www.dybbuk.cz/knihy/vidznana/

Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) — seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu, založenou na vlastní zkušenosti. Kniha obsahuje promluvy z posledních pěti let jeho života. Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti.

„Tento svět nemá žádného stvořitele a není tu rovněž nikdo, kdo by svět zachovával či ničil. To vše je jen spontánní dění. Když poznáte skutečný význam představy „já jsem“, budete se dívat na tento svět jako na hru. Přestože je svět tak rozsáhlý, není v něm ani špetka pravdy. Ve skutečnosti se nikdy nic nestalo. Vaše mysl vám ukazuje věci, jaké si přejete. Samo vaše vědomí přijímá různé formy a vy spatřujete vize, které chcete. Kvůli tělesnému ztotožnění budou vaše představy víc a víc narůstat. Pokud se spřátelíte s „já jsem“, ukáže vám Pravdu. Tajemství vědomí je poznáno, když vědomí sebe sama zmizí a vy jste v bezejmenném stavu známém jako Vidžňána. Pokud rádi přebýváte v tomto stavu, postupem času si uvědomíte, že jste nikdy žádný svět neviděli. Takže o nějakém konání nelze vůbec mluvit.“

Abidharmová meditace na čtyři živly

Článek: Abidharmová meditace na čtyři živly
(3.3. 2019)
nahrávky kurzu Meditace na čtyři elementy: zde
článek ke stažení: google disk, facebook

Třebaže se snažíme, aby nahrávky Bhanteho Dhammadipy na webu byly seřazeny přehledně a poskytovaly možnost výběru podle různých kritérií, jejich velké množství a někdy příliš stručná charakteristika způsobuje, že ty starší jakoby ztrácíme. Rozhodli jsme se proto některé „zapadlé“ připomenout. Mezi nesporně vyjímečná a Bhanteho velmi vzácná předání patří Abidharmová vipassánová meditace na čtyři živly.

(1) Bhante většinou tuto meditaci neučí, neboť tato meditace předpokládá dobrou koncentraci a dosažení dobrého stupně utišení (samatha). Koncentrační techniky předmětem kursu nebyly, základní stupeň koncentrace byl předpokládán. Těžiště výkladu a následné praxe bylo zaměřeno na definici a poznání objektu meditace.

(2) Z pohledu severní tradice čtyři elementy nejsou nic jiného než takovost, což je synonymum bezpodstatnosti či prázdnoty. Proto Cūḷa-rahulovāda-sutta vyjasňuje že, meditace na čtyři elementy by měla být spojena s meditací na takovost. Jen tak se nám může stát tato meditace otevřením k hlubšímu vhledu takovosti všech objektů poznání.

(3) V Sútře o rozvázání uzlů(která je nyní pro všechny k disposici) je hlavním tématem pochopit tři druhy prázdnoty. Za prvé, bezpodstatnost všech vlastností slov. Za druhé, bezpodstatnost všech objektů, které vyvstávají na základě závislého vznikání (jak Abhidharmakošapoukazuje, vyvstávají na základě důvodů a příčin a ve stejném momentě zanikají přirozeně). A za třetí, bezpodstatnost z hlediska pravdy nejvyšší, což je bezpodstatnost všeho (v Nágárdžunovském smyslu). Klasicky vychází Abidharmová meditace na čtyři elementy z bezpodstatnosti na základě souvislého vznikání, Bhante ale upozornil na nesmírný význam náhledu, jímž lze tuto meditaci převést do severní tradice.

(4) V tradici theravády existují dva hlavní způsoby vipassány. Prvý druh se jmenuje kalāpavipassána, což je meditace vhledu založená na spojování veličin, které jsou objektem našeho poznání ve smyslu spojování ve skupiny. Kalāpa má význam skupiny, nebo má význam souhrnu nebo má význam něčeho, co je dáno dohromady. Jde o vipassánu na základě všeobecného poznání pěti agregátů existence, dvanácti sfér poznání ājatana, osmnácti elementů poznání souvislého vznikání, dvaceti dvou druhů smyslů, čtyř vznešených pravd, atd., jakožto celku. Druhý druh vipassány – Abhidharmová vipassána, předpokládá detailní analýzu všech objektů poznání, což je v théravádovém buddhismu osmdesáti devíti druhů itta, padesáti dvou druhů mentálních faktorů a dvaceti osmi druhů rūpa- tělesností. Tato detailní vipassána je jedině možná jestliže meditující praktikuje podle detailního vysvětlení všech objektů vipassány. Vstupem do této detailní vipassny je v této tradici právě meditace na čtyři elementy, která umožní, že naše tělo se rozpadne v kalāpy a tyto kalāpy jsou následně dále analyzovány.

(5) Základ pro tuto vipassanu je právě meditace na čtyři elementy což jsou, z hlediska buddhistického učení, opravdové objekty. V théravádové tradici se většinou zabýváme kalāpavipassána, tj. vipassánou na koncepty jako je dech, jako jsou nečistoty těla, nebo jako jsou kasina. Ale čtyři elementy představují z hlediska Abhidharmy takzvanou vyšší pravdu, to znamená opravdový objekt našeho poznání – ne koncept. Tímto je tato meditace jedinečná. Opravdová vipassána předpokládá, že náš objekt není koncept, ale takzvaná paramatta – vyšší pravda.

(6) Abychom plně poznali objekty poznání, musíme poznat jejich vlastní vlastnosti a jejich společné vlastnosti. Když poznáme vlastní vlastnosti a společné vlastnosti objektů, můžeme poznat souvislé vznikání tak jak je. Jestliže poznáme souvislé vznikání, můžeme se od objektů poznání odpojit. A jestliže se odpojíme od objektů poznání, můžeme je opustit – opustit lpění na nich. Jestliže opustíme lpění na objektech, můžeme udělat konec utrpení.

(7) Čtyři elementy tvoří naše tělo. Vše, co chápeme jako tělo a to co tělo vnímá, je s nimi spojené. Jestliže poznáme tělo, můžeme poznat pocity – pocity jsou spojené s vnímáním (díky vnímání máme pocity, bez vnímání nic necítíme). Čili pocity a vnímání určují to, co rozlišujeme a podle toho, co rozlišujeme, podle toho co vnímáme a cítíme, se vlastně stavíme ke světu. Stavíme ke světu čím? Vůlí a faktory vědomí, které s vůlí přicházejí (jako pozornost a tak dále). Toto vše se děje, protože máme schopnost rozlišování. Schopnost rozlišování je daná vědomím. Čili poznání všeho – je poznání všeho v procesu. Poznat nestálost těla je nejsnazší.

(8) Meditace vhledu proto začíná poznáním rūpa. Rūpa je definovaná v Abhidharmakośa jako rūpana, což doslova znamená to, co se rozbíjí. Vědomí (náma) se též rozbíjí, ale toto rozbíjení vědomí není tak zřejmé. Rozbíjení těla je nám všem jasné – všichni víme, že když jsme se jednou narodili, náš osud je i zemřít. Málo z nás ale ví, že toto vznikání a zanikání těla vlastně je vyvstáváním a zanikáním prakticky v každém momentu. Abychom to pochopili potřebujeme meditaci na čtyři elementy kde se jednotlivé rūpy (jednotlivé části hmotnosti) stávají objektem mentálních procesů, v nichž meditující zkoumá jeden po druhém faktory vědomí, které se těchto procesů v jednotlivých fázích účastní.

(9) Shluky či skupiny existence (kalápy) sestávající z 8 (minimálně) až 13 (maximálně) rúpa jež jsou základem kvalit skutečných jevů. Jednotlivé rúpy mají svůj původ ve čtyřech „matkách“ (zákonitostech): karmické (kammadža-rúpa), organické (odžadža-rúpa tj.zrozená z potravy), anorganické (utudža-rúpa tj. zrozená z tepla) a zákonitostech mysli (čittadža-rúpa). Bhante se zde při výkladu odvolává na sútru „O pasáku krav“ (Mahá Gopálaka suttam), kde dobrý pasák (meditující) zná dobře jak matky svého stáda krav, tak poznává, dle zvláštních vlastností, i každou krávu (rúpa) jednotlivě. Celé „stádo“ má 28 krav. Základní čtyři rúpa jsou čtyři elementy (země, voda, oheň, vítr). Přidáme-li dále barva, vůně, chuť a odžá-rúpa (výživa) vznikne základní minimální uskupení existence (kalápa) neživé přírody. Přidáme-li džívitaindrija-rúpa (vitalita, život) vznikne základní kalápa přírody živé. Další rúpy jsou: oko, ucho, nos, jazyk, tělo, zvuk, srdce, ženskost, mužskost, prostor, tělesný výraz, řeč, lehkost (lahutá), jemnost (mudutá), přizpůsobivost (kamaňňatá), rúst (upačaja), setrvalost (santani), chátrání (džaratá) a zánik (aniččatá). Ne všechny rúpy jsou však vhodné pro vipassánu. Vhodných je pouze 12 hrubých smyslových rúpa (pasádarúpa) z nichž v rámci kursu byly analyzovány pouze rúpy živlové.

(10) Rozpoznání jednotlivých rúp se děje na základě poznání jejich zvláštních vlastností (obdobně jako výše zmiňovaný Pasák krav). Vlastnostmi země jsou – tvrdost, drsnost a váha a jejich opak měkkost, hladkost, lehkost. Vlastností vody je – plynutí a soudržnost. Vlastností ohně – chlad a teplo. Vlastností větru – pulzace a podpírání. K poznání těchto vlastností slouží představa či znak (nimitta), kterou Bhante pro každou vlastnost podrobně popsal. Pořadí nácviku znaků je rozdílné od pořadí v němž jsou nimitty používány při meditaci, kdy jde již o přirozené pořadí země, voda, oheň, vítr. Meditující prochází postupně stále rychleji a rychleji celé tělo při čemž identifikuje jednotlivé živly, až posléze jimi procházejí bez zábran. V ideálním případě zaregistruje zkušenost prosvíceného těla jako krystalu.

(11) Třebaže se jedná o klasicky theravádovou meditaci je i pro praktikanty džogčenu nebo zenu velmi přínosné tuto zkušenost prosvíceného těla získat. Jestliže jí získají, to znamená, že uspěli v této koncentraci, mohou se věnovat jiné praxi a analytickou část meditace na čtyři elementy pominout.

(12) Pozná-li vlastní vlastnosti objektu poznání, následuje při této meditaci poznání jejich společných vlastností. Společné vlastnosti jsou přechodnost (aničča), nejásaví (anáttá) a vše, co je poznamenáno nespokojeností, utrpením nebo nenaplněním (dukkha).

(13) Abychom plně poznali objekty poznání, musíme tedy poznat jejich vlastní vlastnosti a jejich společné vlastnosti. Když poznáme vlastní vlastnosti a společné vlastnosti objektů, můžeme poznat souvislé vznikání tak jak je v procesu ve kterém z hlediska důvodů a příčin naše vědomí a objekty vědomí vycházejí a zacházejí v každém momentu (khaṇa). Tento moment je tak krátký, že se jeho rychlost nedá změřit, protože je nesčetněkrát rychlejší než rychlost světla. Jen jestliže máme dobrou koncentraci, můžeme tento proces zpomalit a tím, že si ho zpomalíme, ho můžeme prozkoumat. Pak poznáme, že souvislé vznikání předpokládá momentální (mžikové) vyjevení a mizení všech objektů poznání.

(14) Jestliže poznáme souvislé vznikání, můžeme se od objektů poznání odpojit. Jestliže se od nich odpojíme, můžeme se od nich vysvobodit.

(15) Bhante tak v tomto kursu přednesl úvod do tří „úplných pochopení na světské úrovni“ (lókia-pariňňá) a to „úplného pochopení poznávaného“ (ňáta-pariňňá), „úplného pochopení zkoumáním“ (tírana-pariňňá) a „úplného pochopení překonáním“ (pahána-pariňňá). Prvé pochopení spočívá v rozlišování specifických vlastností různých jevů (například vlastností rúpa je jeho samodestrukce). Druhé pochopení spočívá v poznání tří obecných vlastností – nejásaví (anattá), nestálosti (ančča) a neuspokojivosti (dukkha) tělesných (rúpa) a mentálních (náma) jevů. Třetí pochopení pak, pomocí obecných vlastností, umožňuje dosažení vhledu překonání stálosti. Jak již bylo zmíněno, praktická část kursu spočívala v ňáta-pariňňá.

(16) Bhante byl do Abidharmové meditace na čtyři živly uveden v Jížní Burmě – na tomto jediném místě v celém buddhistickém světě se totiž podařilo tuto jedinečnou meditaci uchovat živou. Scholasticky je pak detailně popsána v „bibli“ theravádového buddhismu – Budhagósově Visuddhimagga a v knihách Abidharmy.

Media: text