Článek: Abidharmová meditace na čtyři živly

Článek: Abidharmová meditace na čtyři živly

Článek: Abidharmová meditace na čtyři živly
(3.3. 2019)
nahrávky kurzu Meditace na čtyři elementy: zde
článek ke stažení: google disk, facebook

Třebaže se snažíme, aby nahrávky Bhanteho Dhammadipy na webu byly seřazeny přehledně a poskytovaly možnost výběru podle různých kritérií, jejich velké množství a někdy příliš stručná charakteristika způsobuje, že ty starší jakoby ztrácíme. Rozhodli jsme se proto některé „zapadlé“ připomenout. Mezi nesporně vyjímečná a Bhanteho velmi vzácná předání patří Abidharmová vipassánová meditace na čtyři živly.

(1) Bhante většinou tuto meditaci neučí, neboť tato meditace předpokládá dobrou koncentraci a dosažení dobrého stupně utišení (samatha). Koncentrační techniky předmětem kursu nebyly, základní stupeň koncentrace byl předpokládán. Těžiště výkladu a následné praxe bylo zaměřeno na definici a poznání objektu meditace.

(2) Z pohledu severní tradice čtyři elementy nejsou nic jiného než takovost, což je synonymum bezpodstatnosti či prázdnoty. Proto Cūḷa-rahulovāda-sutta vyjasňuje že, meditace na čtyři elementy by měla být spojena s meditací na takovost. Jen tak se nám může stát tato meditace otevřením k hlubšímu vhledu takovosti všech objektů poznání.

(3) V Sútře o rozvázání uzlů(která je nyní pro všechny k disposici) je hlavním tématem pochopit tři druhy prázdnoty. Za prvé, bezpodstatnost všech vlastností slov. Za druhé, bezpodstatnost všech objektů, které vyvstávají na základě závislého vznikání (jak Abhidharmakošapoukazuje, vyvstávají na základě důvodů a příčin a ve stejném momentě zanikají přirozeně). A za třetí, bezpodstatnost z hlediska pravdy nejvyšší, což je bezpodstatnost všeho (v  Nágárdžunovském smyslu). Klasicky vychází Abidharmová meditace na čtyři elementy z bezpodstatnosti na základě souvislého vznikání, Bhante ale upozornil na nesmírný význam náhledu, jímž lze tuto meditaci převést do severní tradice.

(4) V tradici theravády existují dva hlavní způsoby vipassány. Prvý druh se jmenuje kalāpavipassána, což je meditace vhledu založená na spojování veličin, které jsou objektem našeho poznání ve smyslu spojování ve skupiny. Kalāpa má význam skupiny, nebo má význam souhrnu nebo má význam něčeho, co je dáno dohromady. Jde o vipassánu na základě všeobecného poznání pěti agregátů existence, dvanácti sfér poznání ājatana, osmnácti elementů poznání souvislého vznikání, dvaceti dvou druhů smyslů, čtyř vznešených pravd, atd., jakožto celku. Druhý druh vipassány - Abhidharmová vipassána, předpokládá detailní analýzu všech objektů poznání, což je v théravádovém buddhismu osmdesáti devíti druhů itta, padesáti dvou druhů mentálních faktorů a dvaceti osmi druhů rūpa- tělesností. Tato detailní vipassána je jedině možná jestliže meditující praktikuje podle detailního vysvětlení všech objektů vipassány. Vstupem do této detailní vipassny je v této tradici právě meditace na čtyři elementy, která umožní, že naše tělo se rozpadne v kalāpy a tyto kalāpy jsou následně dále analyzovány.

(5) Základ pro tuto vipassanu je právě meditace na čtyři elementy což jsou, z hlediska buddhistického učení, opravdové objekty. V théravádové tradici se většinou zabýváme kalāpavipassána, tj. vipassánou na koncepty jako je dech, jako jsou nečistoty těla, nebo jako jsou kasina. Ale čtyři elementy představují z hlediska Abhidharmy takzvanou vyšší pravdu, to znamená opravdový objekt našeho poznání - ne koncept. Tímto je tato meditace jedinečná. Opravdová vipassána předpokládá, že náš objekt není koncept, ale takzvaná paramatta - vyšší pravda.

(6) Abychom plně poznali objekty poznání, musíme poznat jejich vlastní vlastnosti a jejich společné vlastnosti. Když poznáme vlastní vlastnosti a společné vlastnosti objektů, můžeme poznat souvislé vznikání tak jak je. Jestliže poznáme souvislé vznikání, můžeme se od objektů poznání odpojit. A jestliže se odpojíme od objektů poznání, můžeme je opustit - opustit lpění na nich. Jestliže opustíme lpění na objektech, můžeme udělat konec utrpení.

(7) Čtyři elementy tvoří naše tělo. Vše, co chápeme jako tělo a to co tělo vnímá, je s nimi spojené. Jestliže poznáme tělo, můžeme poznat pocity - pocity jsou spojené s vnímáním (díky vnímání máme pocity, bez vnímání nic necítíme). Čili pocity a vnímání určují to, co rozlišujeme a podle toho, co rozlišujeme, podle toho co vnímáme a cítíme, se vlastně stavíme ke světu. Stavíme ke světu čím? Vůlí a faktory vědomí, které s vůlí přicházejí (jako pozornost a tak dále). Toto vše se děje, protože máme schopnost rozlišování. Schopnost rozlišování je daná vědomím. Čili poznání všeho - je poznání všeho v procesu. Poznat nestálost těla je nejsnazší.

(8) Meditace vhledu proto začíná poznáním rūpa. Rūpa je definovaná v Abhidharmakośa jako rūpana, což doslova znamená to, co se rozbíjí. Vědomí (náma) se též rozbíjí, ale toto rozbíjení vědomí není tak zřejmé. Rozbíjení těla je nám všem jasné - všichni víme, že když jsme se jednou narodili, náš osud je i zemřít. Málo z nás ale ví, že toto vznikání a zanikání těla vlastně je vyvstáváním a zanikáním prakticky v každém momentu. Abychom to pochopili potřebujeme meditaci na čtyři elementy kde se jednotlivé rūpy (jednotlivé části hmotnosti) stávají objektem mentálních procesů, v nichž meditující zkoumá jeden po druhém faktory vědomí, které se těchto procesů v jednotlivých fázích účastní.

(9) Shluky či skupiny existence (kalápy) sestávající z 8 (minimálně) až 13 (maximálně) rúpa jež jsou základem kvalit skutečných jevů. Jednotlivé rúpy mají svůj původ ve čtyřech „matkách“ (zákonitostech): karmické (kammadža-rúpa), organické (odžadža-rúpa tj.zrozená z potravy), anorganické (utudža-rúpa tj. zrozená z tepla) a zákonitostech mysli (čittadža-rúpa). Bhante se zde při výkladu odvolává na sútru „O pasáku krav“ (Mahá Gopálaka suttam), kde dobrý pasák (meditující) zná dobře jak matky svého stáda krav, tak poznává, dle zvláštních vlastností, i každou krávu (rúpa) jednotlivě. Celé „stádo“ má 28 krav. Základní čtyři rúpa jsou čtyři elementy (země, voda, oheň, vítr). Přidáme-li dále barva, vůně, chuť a odžá-rúpa (výživa) vznikne základní minimální uskupení existence (kalápa) neživé přírody. Přidáme-li džívitaindrija-rúpa (vitalita, život) vznikne základní kalápa přírody živé. Další rúpy jsou: oko, ucho, nos, jazyk, tělo, zvuk, srdce, ženskost, mužskost, prostor, tělesný výraz, řeč, lehkost (lahutá), jemnost (mudutá), přizpůsobivost (kamaňňatá), rúst (upačaja), setrvalost (santani), chátrání (džaratá) a zánik (aniččatá). Ne všechny rúpy jsou však vhodné pro vipassánu. Vhodných je pouze 12 hrubých smyslových rúpa (pasádarúpa) z nichž v rámci kursu byly analyzovány pouze rúpy živlové.

(10) Rozpoznání jednotlivých rúp se děje na základě poznání jejich zvláštních vlastností (obdobně jako výše zmiňovaný Pasák krav). Vlastnostmi země jsou - tvrdost, drsnost a váha a jejich opak měkkost, hladkost, lehkost. Vlastností vody je - plynutí a soudržnost. Vlastností ohně - chlad a teplo. Vlastností větru - pulzace a podpírání. K poznání těchto vlastností slouží představa či znak (nimitta), kterou Bhante pro každou vlastnost podrobně popsal. Pořadí nácviku znaků je rozdílné od pořadí v němž jsou nimitty používány při meditaci, kdy jde již o přirozené pořadí země, voda, oheň, vítr. Meditující prochází postupně stále rychleji a rychleji celé tělo při čemž identifikuje jednotlivé živly, až posléze jimi procházejí bez zábran. V ideálním případě zaregistruje zkušenost prosvíceného těla jako krystalu.

(11) Třebaže se jedná o klasicky theravádovou meditaci je i pro praktikanty džogčenu nebo zenu velmi přínosné tuto zkušenost prosvíceného těla získat. Jestliže jí získají, to znamená, že uspěli v této koncentraci, mohou se věnovat jiné praxi a analytickou část meditace na čtyři elementy pominout.

(12) Pozná-li vlastní vlastnosti objektu poznání, následuje při této meditaci poznání jejich společných vlastností. Společné vlastnosti jsou přechodnost (aničča), nejásaví (anáttá) a vše, co je poznamenáno nespokojeností, utrpením nebo nenaplněním (dukkha).

(13) Abychom plně poznali objekty poznání, musíme tedy poznat jejich vlastní vlastnosti a jejich společné vlastnosti. Když poznáme vlastní vlastnosti a společné vlastnosti objektů, můžeme poznat souvislé vznikání tak jak je v procesu ve kterém z hlediska důvodů a příčin naše vědomí a objekty vědomí vycházejí a zacházejí v každém momentu (khaṇa). Tento moment je tak krátký, že se jeho rychlost nedá změřit, protože je nesčetněkrát rychlejší než rychlost světla. Jen jestliže máme dobrou koncentraci, můžeme tento proces zpomalit a tím, že si ho zpomalíme, ho můžeme prozkoumat. Pak poznáme, že souvislé vznikání předpokládá momentální (mžikové) vyjevení a mizení všech objektů poznání.

(14) Jestliže poznáme souvislé vznikání, můžeme se od objektů poznání odpojit. Jestliže se od nich odpojíme, můžeme se od nich vysvobodit.

(15) Bhante tak v tomto kursu přednesl úvod do tří „úplných pochopení na světské úrovni“ (lókia-pariňňá) a to „úplného pochopení poznávaného“ (ňáta-pariňňá), „úplného pochopení zkoumáním“ (tírana-pariňňá) a „úplného pochopení překonáním“ (pahána-pariňňá). Prvé pochopení spočívá v rozlišování specifických vlastností různých jevů (například vlastností rúpa je jeho samodestrukce). Druhé pochopení spočívá v poznání tří obecných vlastností – nejásaví (anattá), nestálosti (ančča) a neuspokojivosti (dukkha) tělesných (rúpa) a mentálních (náma) jevů. Třetí pochopení pak, pomocí obecných vlastností, umožňuje dosažení vhledu překonání stálosti. Jak již bylo zmíněno, praktická část kursu spočívala v ňáta-pariňňá.

(16) Bhante byl do Abidharmové meditace na čtyři živly uveden v Jížní Burmě - na tomto jediném místě v celém buddhistickém světě se totiž podařilo tuto jedinečnou meditaci uchovat živou. Scholasticky je pak detailně popsána v „bibli“ theravádového buddhismu - Budhagósově Visuddhimagga a v knihách Abidharmy.