Článek: Vyvstání víry v Mahájánu

Článek: Vyvstání víry v Mahájánu

Článek: Vyvstání víry v Mahájánu (Mahajánašraddhotpada Šástra)
(11.4.2019)
nahrávky přednášek Vyvstání víry v Mahajánu: zde
článek ke stažení: google disk, facebook

Od února do května roku 2014 probíhala v pražském buddhistickém centru Lotus série přednášek, na nichž Ctihodný Dhammadípa vykládal traktát “Vyvstání víry v Mahájánu“ (dále Traktát). Jde o dílo připisované v čínské tradici (kde se dílo, původně psané v sanskrtu, zachovalo), velkému indickému básníkovi Ašvaghóšovi (proto v názvu traktátu šástra což označuje veršovaný text), žákovi Páršvy, známého učitele tradice sarvástiváda, který žil v době císaře Kaniška, přibližně v prvním století našeho letopočtu.

Ctihodný se v průběhu deseti večerů zabýval velmi důkladně nejen samotným Traktátem, který je nabit velkým množstvím konceptů, ale i porovnáním filozofického přístupu jižní (základní) a severní (mahájánové) tradice buddhismu. V průběhu učení byla podrobně definována i řada základních pojmů obou tradic.

Při výkladu severní tradice vycházel Ctihodný Dhammadipa, v souladu s mistrem Thai-šy, z rozdělní filosofie Mahájány na tři základní směry:

1/ Dharmalakšanavidžnaptymátratá- Škola pouhého vědomí zdůrazňující vlastnosti fenoménů či Škola pouhého iluzorního vědomí. Je to tradice mistrů Majitreji, Asangy, Vasubandhuapřenesená do Číny Šjen-dzangem, zdůrazňující závislé vznikání na základě přechodného základního vědomí (álájavidžnána).

2/ Šunjadharmasvabháva - Škola prázdné vlastní podstaty všech jsoucen. Zde jde o tradici Nágardžuny, Arjadévy atd. interpretující závislé vznikání na základě principu prázdnoty vlastní podstaty všech fenoménů poznání (šúnjata).

3/ Dharmadhátubodhi- Škola úplného probuzení na základě Sféry pravdy, nebo lépe Škola pouhého vědomí zdůrazňující závislé vznikání na základě vědomí které nevzniká a nezaniká, tedy Lůna táthagátů ve všem živém (táthagátagarbha).

Lůno tathágatůje neměnné Tělo pravdy (dharmakája), Sféra pravdy (dharmadhátu), Princip pravdy (dharmatá),neboli Princip takovosti (tathatá)ve vědomí bytostí. Tento princip stejně jako Takovost samotná sám nemůže nic vytvářet, ale je zjevný ve vědomí bytostí jako potenciál probuzení. Traktát „Vyvstání víry v Mahájánu“, představuje jeden z nejdokonalejších filosofických výtvorů - směr, který měl rozhodující vliv na prakticky všechny důležité tradice jak čínského tak i tibetského buddhismu.

Původně základní vědomí (álája),které vysvětluje kontinuitu vědomí v procesu vznikání a zanikání a Lůno tathágatů (táthagátagarbha),které vysvětluje potenciál buddhovství, neboli přirozený nirvánický stav neměnného vědomí, jsou dva rozdílné koncepty.  Zatímco základní vědomí je příčina bytí ve stavu vznikání a zanikání, Takovost (tathatá)(i v pojetí Lůna táthagátů), tedy Tělo pravdy (dharmakája)v poutech sansárickéhovědomí je nestvořené a proto nic nevytváří.

Postupem času, sútry a traktáty mahájánového buddhismu spojují tyto dva rozdílné koncepty v jeden celek. „Lankávatára sútra“ - základní sútra zenové tradice, je svým způsobem nejvlivnější příklad této tendence. Traktát  „Vyvstání víry v Mahájánu“ pak v buddhismu Dálného východu představuje vyvrcholení tendence slučování sansárického a nirvánického vědomí v jeden celek.

Traktát považuje za základní princip všech jevů vědomí bytostí (dharma). Toto vědomí je všeobsahující a zároveň i individuální. Ve stavu čistoty, je toto vědomí (v Traktátu vysvětlované jako Mahájána- velký vůz), spojené s transcendentální moudrostí a velkým soucitem pro všechny bytosti bez rozlišení (v tom smyslu, že obsahuje souhrn zkušeností všech bytostí). Jinými slovy, vědomí bytostí je neoddělitelné od Sféry pravdy (dharmadhátu), to jest od nirvánickéskutečnosti všech jevů (bhútárthatá),která obsahuje jak duchovní tak i tělesnou stránku existence, jak stvořené (samskrta) tak i nestvořené (asamskrta). Mahájánanikdy neopouští svět a manifestuje se ve světě v podobě vlastního principu, tj. Takovostívšech jevů, v souladu s podmínkami a příčinami které jevy vytvářejí, v podobě vlastností (lakšana)a použití (krija).Použití v tom smyslu, že převádí bytosti ze sansárickéhostavu vědomí do nirvány.Jelikož Takovostvědomí samotného (ve smyslu nirvánickéskutečnosti všech jevů) transcenduje rozlišující vědomí, je neverbální (nišprapanča),nedá se uchopit pojmy (čatuškotivinirmukta) - je proto poznatelná pouze na základě víry. Odsud proto název traktátu  - „Vyvstávání víry..“.

Čisté vědomí, které nevzniká a nezaniká - je pouze principem - jeho vlastnosti a použití spočívají ve vědomí, které vzniká a zaniká - tedy v sansárickém vědomí. Jen toto vědomí má vlastnost v podobě Táthagátagarbha (Lůna táthagátů - buddhovství ve všech bytostech) - lze ho proto použít ke spasení bytostí. Tak je zdůrazněna jednota světské i nadsvětské zkušenosti, jednota moudrosti probuzeného nirvánickéhovědomí (múladžnána)s vědomím, které vzniká a zaniká i po stavu probuzení (prštalabdhadžnána).

Jinými slovy, principem Mahájányje buddhovství společné (sam)se všemi bytostmi. Jen tento stav probuzení je nejvyšším stavem (anuttara),který bytosti mohou dosáhnout. Probuzení je stav Takovosti všech jevů bez poskvrnění (nirmalatathatá)a ten se v Mahájáně manifestuje jako potenciál probuzení v podobě Lůna táthágaty. Takto, ačkoli probuzení v Mahájáněje rovnoměrné, jeho vlastnosti a funkce zahrnují všechny jevy, veškeré důvody a příčiny jak poskvrnění tak i očisty vědomí. Proto v pojetí Traktátu, jeden princip - Mahájána, zahrnuje vše ve zkušenosti bytostí pomocí dvou metod poznání, poznáním neměnného, utišeného, vědomí bez rozlišující mysli a bez objektů rozlišení, kterého se ale dá dosáhnout jen poznáním vědomí v procesu vznikání a zanikání. Tedy jak učí „Lankávatára sútra“,vše co vyvstává na základě příčin, závisí na tom co je skutečné - bez hlíny neexistují hrnce. Lůno táthagátů, neboli čistá podstata sansárického vědomí, se zjevuje pomocí základního vědomí, to znamená, že v Lůně táthágatů, se vyjevuje přechodnost díky základnímu vědomí. Jinými slovy, Takovost vědomí, jeho nezrozená podstata, je kořenem z kterého se rodí všechna jsoucna.

Tuto tezi, že Lůno táthagátůje zdrojem přechodného základního vědomí z kterého vycházejí všechny jevy, tradiční učenci školy základního vědomí ani přívrženci filosofie středu (madhjámika)nemohou přijmout. Dle mistra Tchai-šy, který ji obhajuje;Po hlubším poznání pouhého vědomí (čittamátratá),které je nevyjádřitelným obsahem probuzení v pojetí Školy pouhého vědomí, světské vědomí po probuzení (prštalabdhadžnána)zůstává rovnoměrné a tak neoddělitelné od Takovosti. Lůno táthágatů- potenciál buddhovství v bytostech, je z hlediska Takovostinevyjádřitelný stav;  z hlediska buddhy je podstatou všech jevů; a z hlediska realizovaných bodhisattvů je jak Traktát popisuje.

V současné době již Ctihodný Dhammadipa přeložil Traktát do češtiny a je připravován k tisku. I když Ctihodný dílo rozsáhlým způsobem komentuje, není komentář Traktátu ani zdaleka tak rozsáhlý a podrobný jaký mu umožnil časový rámec deseti večerů roku 2014 v pražském Lotusu. Proto těm, které zajímá vrcholná buddhistická filozofie, připomínáme výjimečnou možnost znovu si výklad „Vyznání víry v Mahájánu“vyslechnout resp. stáhnout z webu dhammadipa.cz.

Pro opravdové zájemce přidáváme ještě zjednodušenou strukturu Traktátu, která dává představu i o obsahu kursu v Lotusu. Pro úplnost je nutno dodat, že těžištěm zmiňovaných přednášek byly kapitoly 1 až 3.

1. KAPITOLA – ÚČEL SEPSÁNÍ TRAKTÁTU

2. KAPITOLA – SOUHRN TEXTU

3. KAPITOLA – OBJASNĚNÍ PRINCIPU A VÝZNAMU MAHÁJÁNY

3.1. ODHALENÍ SPRÁVNÉHO VÝZNAMU
OBJASNĚNÍ VĚDOMÍ ZE DVOU HLEDISEK
VĚDOMÍ Z HLEDISKA TAKOVOSTI [BEZ ROZLIŠENÍ]
VĚDOMÍ Z HLEDISKA TAKOVOSTI JEŽ VZNIKÁ A ZANIKÁ (álaja)

Vysvětlení procesu prosycování
Prosycování nevědomostí jež vytváří nečistá jsoucna
Prosycování Takovostí jež vytváří čistá jsoucna
Prosycování vlastnostmi vlastní podstaty
Prosycování používáním vnějších prostředků
Vysvětlení rozdělení na základě schopností bytostí
Objasnění procesu vstupu do Takovosti ze sansáry

3.2. ODSTRANĚNÍ ZHOUBNÉHO ULPÍVÁNÍ
VYVRÁCENÍ PŘEDSTAVY EXISTENCE JÁSTVÍ V BYTOSTECH
VYVRÁCENÍ PŘEDSTAVY NEMĚNNÉ PODSTATY VE VĚCECH

3.3. ROZLIŠENÍ STUPŇŮ CESTY BÓDHISATTVŮ K PROBUZENÍ
VYVSTÁNÍ PROBUZENÉ MYSLI NA ZÁKLADĚ DOKONALÉ VÍRY
VYVSTÁNÍ PROBUZENÉ MYSLI NA ZÁKLADĚ POCHOPENÍ A JEDNÁNÍ
VYVSTÁNÍ PROBUZENÉ MYSLI NA ZÁKLADĚ PŘÍMÉ REALIZACE

4. KAPITOLA - O VÍŘE A  PRAXI
VYSVĚTLENÍ VÍRY
VYSVĚTLENÍ PĚTI DRUHŮ PRAXE BODHISATTVŮ
PRAXE DÁVÁNÍ
PRAXE CTNOSTI
PRAXE TRPĚLIVOSTI
PRAXE ÚSILÍ
PRAXE UTIŠENÍ A VHLEDU

5. KAPITOLA - POVZBUZENÍ K PRAXI UČENÍ TRAKTÁTU A JEJÍ  UŽITEK