Kumaradžíva

Série přednášek: Výklad textu Stručné vysvětlení meditačních metod od Kumaradžívy
Místo: Shanta Vana
Datum: 27.12. 2020

Bhanteho rozpracovaný anglický překlad textu: zde

Nahrávka: stáhnout nebo archive.org

Bhante bude pokračovat ve výkladu každou neděli. Organizátorem těchto online přednášek je skupina Theravádový buddhismus. Přihlášení na přednášky a doplňující informace najdete na jejich stránkách:
https://www.sasana.cz/2020/12/
27/bhante-dhammadipa-na-zoomu/

Plánovaná série přednášek je věnována rozboru textu Stručné vysvětlení meditačních metod (Brief Explanations of Meditation Methods). Text je připisován významnému buddhistickému učenci a překladateli Kumaradžívovi, který nejprve studoval učení tzv. tradičních buddhistických škol, posléze se však začal věnovat mahájánovým naukám. Kumaradžívův text se věnuje rozboru praxi džhán (v sanskrtu dhján), meditativních vnorů, a je založen na učení tradiční školy sauntantrika, jedná se však zároveň o intepretaci z pohledu mahájánového buddhismu. Tento přístup se podobá způsobu výuky bhanteho Dhammadípy, který svůj základní meditační trénink podstoupil v jižním buddhismu, tj. théravádové tradici, kterou ale nyní interpretuje z pohledu mahájánového, tj. severního buddhismu.

Abidharmová meditace na čtyři živly

Článek: Abidharmová meditace na čtyři živly
(3.3. 2019)
nahrávky kurzu Meditace na čtyři elementy: zde
článek ke stažení: google disk, facebook

Třebaže se snažíme, aby nahrávky Bhanteho Dhammadipy na webu byly seřazeny přehledně a poskytovaly možnost výběru podle různých kritérií, jejich velké množství a někdy příliš stručná charakteristika způsobuje, že ty starší jakoby ztrácíme. Rozhodli jsme se proto některé „zapadlé“ připomenout. Mezi nesporně vyjímečná a Bhanteho velmi vzácná předání patří Abidharmová vipassánová meditace na čtyři živly.

(1) Bhante většinou tuto meditaci neučí, neboť tato meditace předpokládá dobrou koncentraci a dosažení dobrého stupně utišení (samatha). Koncentrační techniky předmětem kursu nebyly, základní stupeň koncentrace byl předpokládán. Těžiště výkladu a následné praxe bylo zaměřeno na definici a poznání objektu meditace.

(2) Z pohledu severní tradice čtyři elementy nejsou nic jiného než takovost, což je synonymum bezpodstatnosti či prázdnoty. Proto Cūḷa-rahulovāda-sutta vyjasňuje že, meditace na čtyři elementy by měla být spojena s meditací na takovost. Jen tak se nám může stát tato meditace otevřením k hlubšímu vhledu takovosti všech objektů poznání.

(3) V Sútře o rozvázání uzlů(která je nyní pro všechny k disposici) je hlavním tématem pochopit tři druhy prázdnoty. Za prvé, bezpodstatnost všech vlastností slov. Za druhé, bezpodstatnost všech objektů, které vyvstávají na základě závislého vznikání (jak Abhidharmakošapoukazuje, vyvstávají na základě důvodů a příčin a ve stejném momentě zanikají přirozeně). A za třetí, bezpodstatnost z hlediska pravdy nejvyšší, což je bezpodstatnost všeho (v  Nágárdžunovském smyslu). Klasicky vychází Abidharmová meditace na čtyři elementy z bezpodstatnosti na základě souvislého vznikání, Bhante ale upozornil na nesmírný význam náhledu, jímž lze tuto meditaci převést do severní tradice.

(4) V tradici theravády existují dva hlavní způsoby vipassány. Prvý druh se jmenuje kalāpavipassána, což je meditace vhledu založená na spojování veličin, které jsou objektem našeho poznání ve smyslu spojování ve skupiny. Kalāpa má význam skupiny, nebo má význam souhrnu nebo má význam něčeho, co je dáno dohromady. Jde o vipassánu na základě všeobecného poznání pěti agregátů existence, dvanácti sfér poznání ājatana, osmnácti elementů poznání souvislého vznikání, dvaceti dvou druhů smyslů, čtyř vznešených pravd, atd., jakožto celku. Druhý druh vipassány – Abhidharmová vipassána, předpokládá detailní analýzu všech objektů poznání, což je v théravádovém buddhismu osmdesáti devíti druhů itta, padesáti dvou druhů mentálních faktorů a dvaceti osmi druhů rūpa- tělesností. Tato detailní vipassána je jedině možná jestliže meditující praktikuje podle detailního vysvětlení všech objektů vipassány. Vstupem do této detailní vipassny je v této tradici právě meditace na čtyři elementy, která umožní, že naše tělo se rozpadne v kalāpy a tyto kalāpy jsou následně dále analyzovány.

(5) Základ pro tuto vipassanu je právě meditace na čtyři elementy což jsou, z hlediska buddhistického učení, opravdové objekty. V théravádové tradici se většinou zabýváme kalāpavipassána, tj. vipassánou na koncepty jako je dech, jako jsou nečistoty těla, nebo jako jsou kasina. Ale čtyři elementy představují z hlediska Abhidharmy takzvanou vyšší pravdu, to znamená opravdový objekt našeho poznání – ne koncept. Tímto je tato meditace jedinečná. Opravdová vipassána předpokládá, že náš objekt není koncept, ale takzvaná paramatta – vyšší pravda.

(6) Abychom plně poznali objekty poznání, musíme poznat jejich vlastní vlastnosti a jejich společné vlastnosti. Když poznáme vlastní vlastnosti a společné vlastnosti objektů, můžeme poznat souvislé vznikání tak jak je. Jestliže poznáme souvislé vznikání, můžeme se od objektů poznání odpojit. A jestliže se odpojíme od objektů poznání, můžeme je opustit – opustit lpění na nich. Jestliže opustíme lpění na objektech, můžeme udělat konec utrpení.

(7) Čtyři elementy tvoří naše tělo. Vše, co chápeme jako tělo a to co tělo vnímá, je s nimi spojené. Jestliže poznáme tělo, můžeme poznat pocity – pocity jsou spojené s vnímáním (díky vnímání máme pocity, bez vnímání nic necítíme). Čili pocity a vnímání určují to, co rozlišujeme a podle toho, co rozlišujeme, podle toho co vnímáme a cítíme, se vlastně stavíme ke světu. Stavíme ke světu čím? Vůlí a faktory vědomí, které s vůlí přicházejí (jako pozornost a tak dále). Toto vše se děje, protože máme schopnost rozlišování. Schopnost rozlišování je daná vědomím. Čili poznání všeho – je poznání všeho v procesu. Poznat nestálost těla je nejsnazší.

(8) Meditace vhledu proto začíná poznáním rūpa. Rūpa je definovaná v Abhidharmakośa jako rūpana, což doslova znamená to, co se rozbíjí. Vědomí (náma) se též rozbíjí, ale toto rozbíjení vědomí není tak zřejmé. Rozbíjení těla je nám všem jasné – všichni víme, že když jsme se jednou narodili, náš osud je i zemřít. Málo z nás ale ví, že toto vznikání a zanikání těla vlastně je vyvstáváním a zanikáním prakticky v každém momentu. Abychom to pochopili potřebujeme meditaci na čtyři elementy kde se jednotlivé rūpy (jednotlivé části hmotnosti) stávají objektem mentálních procesů, v nichž meditující zkoumá jeden po druhém faktory vědomí, které se těchto procesů v jednotlivých fázích účastní.

(9) Shluky či skupiny existence (kalápy) sestávající z 8 (minimálně) až 13 (maximálně) rúpa jež jsou základem kvalit skutečných jevů. Jednotlivé rúpy mají svůj původ ve čtyřech „matkách“ (zákonitostech): karmické (kammadža-rúpa), organické (odžadža-rúpa tj.zrozená z potravy), anorganické (utudža-rúpa tj. zrozená z tepla) a zákonitostech mysli (čittadža-rúpa). Bhante se zde při výkladu odvolává na sútru „O pasáku krav“ (Mahá Gopálaka suttam), kde dobrý pasák (meditující) zná dobře jak matky svého stáda krav, tak poznává, dle zvláštních vlastností, i každou krávu (rúpa) jednotlivě. Celé „stádo“ má 28 krav. Základní čtyři rúpa jsou čtyři elementy (země, voda, oheň, vítr). Přidáme-li dále barva, vůně, chuť a odžá-rúpa (výživa) vznikne základní minimální uskupení existence (kalápa) neživé přírody. Přidáme-li džívitaindrija-rúpa (vitalita, život) vznikne základní kalápa přírody živé. Další rúpy jsou: oko, ucho, nos, jazyk, tělo, zvuk, srdce, ženskost, mužskost, prostor, tělesný výraz, řeč, lehkost (lahutá), jemnost (mudutá), přizpůsobivost (kamaňňatá), rúst (upačaja), setrvalost (santani), chátrání (džaratá) a zánik (aniččatá). Ne všechny rúpy jsou však vhodné pro vipassánu. Vhodných je pouze 12 hrubých smyslových rúpa (pasádarúpa) z nichž v rámci kursu byly analyzovány pouze rúpy živlové.

(10) Rozpoznání jednotlivých rúp se děje na základě poznání jejich zvláštních vlastností (obdobně jako výše zmiňovaný Pasák krav). Vlastnostmi země jsou – tvrdost, drsnost a váha a jejich opak měkkost, hladkost, lehkost. Vlastností vody je – plynutí a soudržnost. Vlastností ohně – chlad a teplo. Vlastností větru – pulzace a podpírání. K poznání těchto vlastností slouží představa či znak (nimitta), kterou Bhante pro každou vlastnost podrobně popsal. Pořadí nácviku znaků je rozdílné od pořadí v němž jsou nimitty používány při meditaci, kdy jde již o přirozené pořadí země, voda, oheň, vítr. Meditující prochází postupně stále rychleji a rychleji celé tělo při čemž identifikuje jednotlivé živly, až posléze jimi procházejí bez zábran. V ideálním případě zaregistruje zkušenost prosvíceného těla jako krystalu.

(11) Třebaže se jedná o klasicky theravádovou meditaci je i pro praktikanty džogčenu nebo zenu velmi přínosné tuto zkušenost prosvíceného těla získat. Jestliže jí získají, to znamená, že uspěli v této koncentraci, mohou se věnovat jiné praxi a analytickou část meditace na čtyři elementy pominout.

(12) Pozná-li vlastní vlastnosti objektu poznání, následuje při této meditaci poznání jejich společných vlastností. Společné vlastnosti jsou přechodnost (aničča), nejásaví (anáttá) a vše, co je poznamenáno nespokojeností, utrpením nebo nenaplněním (dukkha).

(13) Abychom plně poznali objekty poznání, musíme tedy poznat jejich vlastní vlastnosti a jejich společné vlastnosti. Když poznáme vlastní vlastnosti a společné vlastnosti objektů, můžeme poznat souvislé vznikání tak jak je v procesu ve kterém z hlediska důvodů a příčin naše vědomí a objekty vědomí vycházejí a zacházejí v každém momentu (khaṇa). Tento moment je tak krátký, že se jeho rychlost nedá změřit, protože je nesčetněkrát rychlejší než rychlost světla. Jen jestliže máme dobrou koncentraci, můžeme tento proces zpomalit a tím, že si ho zpomalíme, ho můžeme prozkoumat. Pak poznáme, že souvislé vznikání předpokládá momentální (mžikové) vyjevení a mizení všech objektů poznání.

(14) Jestliže poznáme souvislé vznikání, můžeme se od objektů poznání odpojit. Jestliže se od nich odpojíme, můžeme se od nich vysvobodit.

(15) Bhante tak v tomto kursu přednesl úvod do tří „úplných pochopení na světské úrovni“ (lókia-pariňňá) a to „úplného pochopení poznávaného“ (ňáta-pariňňá), „úplného pochopení zkoumáním“ (tírana-pariňňá) a „úplného pochopení překonáním“ (pahána-pariňňá). Prvé pochopení spočívá v rozlišování specifických vlastností různých jevů (například vlastností rúpa je jeho samodestrukce). Druhé pochopení spočívá v poznání tří obecných vlastností – nejásaví (anattá), nestálosti (ančča) a neuspokojivosti (dukkha) tělesných (rúpa) a mentálních (náma) jevů. Třetí pochopení pak, pomocí obecných vlastností, umožňuje dosažení vhledu překonání stálosti. Jak již bylo zmíněno, praktická část kursu spočívala v ňáta-pariňňá.

(16) Bhante byl do Abidharmové meditace na čtyři živly uveden v Jížní Burmě – na tomto jediném místě v celém buddhistickém světě se totiž podařilo tuto jedinečnou meditaci uchovat živou. Scholasticky je pak detailně popsána v „bibli“ theravádového buddhismu – Budhagósově Visuddhimagga a v knihách Abidharmy.

JH

Vyvstání víry v Mahájánu

Článek: Vyvstání víry v Mahájánu (Mahajánašraddhotpada Šástra)
(11.4.2019)
nahrávky přednášek Vyvstání víry v Mahajánu: zde
článek ke stažení: google disk, facebook

Od února do května roku 2014 probíhala v pražském buddhistickém centru Lotus série přednášek, na nichž Ctihodný Dhammadípa vykládal traktát “Vyvstání víry v Mahájánu“ (dále Traktát). Jde o dílo připisované v čínské tradici (kde se dílo, původně psané v sanskrtu, zachovalo), velkému indickému básníkovi Ašvaghóšovi (proto v názvu traktátu šástra což označuje veršovaný text), žákovi Páršvy, známého učitele tradice sarvástiváda, který žil v době císaře Kaniška, přibližně v prvním století našeho letopočtu.

Ctihodný se v průběhu deseti večerů zabýval velmi důkladně nejen samotným Traktátem, který je nabit velkým množstvím konceptů, ale i porovnáním filozofického přístupu jižní (základní) a severní (mahájánové) tradice buddhismu. V průběhu učení byla podrobně definována i řada základních pojmů obou tradic.

Při výkladu severní tradice vycházel Ctihodný Dhammadipa, v souladu s mistrem Thai-šy, z rozdělní filosofie Mahájány na tři základní směry:

1/ Dharmalakšanavidžnaptymátratá- Škola pouhého vědomí zdůrazňující vlastnosti fenoménů či Škola pouhého iluzorního vědomí. Je to tradice mistrů Majitreji, Asangy, Vasubandhuapřenesená do Číny Šjen-dzangem, zdůrazňující závislé vznikání na základě přechodného základního vědomí (álájavidžnána).

2/ Šunjadharmasvabháva – Škola prázdné vlastní podstaty všech jsoucen. Zde jde o tradici Nágardžuny, Arjadévy atd. interpretující závislé vznikání na základě principu prázdnoty vlastní podstaty všech fenoménů poznání (šúnjata).

3/ Dharmadhátubodhi- Škola úplného probuzení na základě Sféry pravdy, nebo lépe Škola pouhého vědomí zdůrazňující závislé vznikání na základě vědomí které nevzniká a nezaniká, tedy Lůna táthagátů ve všem živém (táthagátagarbha).

Lůno tathágatůje neměnné Tělo pravdy (dharmakája), Sféra pravdy (dharmadhátu), Princip pravdy (dharmatá),neboli Princip takovosti (tathatá)ve vědomí bytostí. Tento princip stejně jako Takovost samotná sám nemůže nic vytvářet, ale je zjevný ve vědomí bytostí jako potenciál probuzení. Traktát „Vyvstání víry v Mahájánu“, představuje jeden z nejdokonalejších filosofických výtvorů – směr, který měl rozhodující vliv na prakticky všechny důležité tradice jak čínského tak i tibetského buddhismu.

Původně základní vědomí (álája),které vysvětluje kontinuitu vědomí v procesu vznikání a zanikání a Lůno tathágatů (táthagátagarbha),které vysvětluje potenciál buddhovství, neboli přirozený nirvánický stav neměnného vědomí, jsou dva rozdílné koncepty.  Zatímco základní vědomí je příčina bytí ve stavu vznikání a zanikání, Takovost (tathatá)(i v pojetí Lůna táthagátů), tedy Tělo pravdy (dharmakája)v poutech sansárickéhovědomí je nestvořené a proto nic nevytváří.

Postupem času, sútry a traktáty mahájánového buddhismu spojují tyto dva rozdílné koncepty v jeden celek. „Lankávatára sútra“ – základní sútra zenové tradice, je svým způsobem nejvlivnější příklad této tendence. Traktát  „Vyvstání víry v Mahájánu“ pak v buddhismu Dálného východu představuje vyvrcholení tendence slučování sansárického a nirvánického vědomí v jeden celek.

Traktát považuje za základní princip všech jevů vědomí bytostí (dharma). Toto vědomí je všeobsahující a zároveň i individuální. Ve stavu čistoty, je toto vědomí (v Traktátu vysvětlované jako Mahájána- velký vůz), spojené s transcendentální moudrostí a velkým soucitem pro všechny bytosti bez rozlišení (v tom smyslu, že obsahuje souhrn zkušeností všech bytostí). Jinými slovy, vědomí bytostí je neoddělitelné od Sféry pravdy (dharmadhátu), to jest od nirvánickéskutečnosti všech jevů (bhútárthatá),která obsahuje jak duchovní tak i tělesnou stránku existence, jak stvořené (samskrta) tak i nestvořené (asamskrta). Mahájánanikdy neopouští svět a manifestuje se ve světě v podobě vlastního principu, tj. Takovostívšech jevů, v souladu s podmínkami a příčinami které jevy vytvářejí, v podobě vlastností (lakšana)a použití (krija).Použití v tom smyslu, že převádí bytosti ze sansárickéhostavu vědomí do nirvány.Jelikož Takovostvědomí samotného (ve smyslu nirvánickéskutečnosti všech jevů) transcenduje rozlišující vědomí, je neverbální (nišprapanča),nedá se uchopit pojmy (čatuškotivinirmukta) – je proto poznatelná pouze na základě víry. Odsud proto název traktátu  – „Vyvstávání víry..“.

Čisté vědomí, které nevzniká a nezaniká – je pouze principem – jeho vlastnosti a použití spočívají ve vědomí, které vzniká a zaniká – tedy v sansárickém vědomí. Jen toto vědomí má vlastnost v podobě Táthagátagarbha (Lůna táthagátů – buddhovství ve všech bytostech) – lze ho proto použít ke spasení bytostí. Tak je zdůrazněna jednota světské i nadsvětské zkušenosti, jednota moudrosti probuzeného nirvánickéhovědomí (múladžnána)s vědomím, které vzniká a zaniká i po stavu probuzení (prštalabdhadžnána).

Jinými slovy, principem Mahájányje buddhovství společné (sam)se všemi bytostmi. Jen tento stav probuzení je nejvyšším stavem (anuttara),který bytosti mohou dosáhnout. Probuzení je stav Takovosti všech jevů bez poskvrnění (nirmalatathatá)a ten se v Mahájáně manifestuje jako potenciál probuzení v podobě Lůna táthágaty. Takto, ačkoli probuzení v Mahájáněje rovnoměrné, jeho vlastnosti a funkce zahrnují všechny jevy, veškeré důvody a příčiny jak poskvrnění tak i očisty vědomí. Proto v pojetí Traktátu, jeden princip – Mahájána, zahrnuje vše ve zkušenosti bytostí pomocí dvou metod poznání, poznáním neměnného, utišeného, vědomí bez rozlišující mysli a bez objektů rozlišení, kterého se ale dá dosáhnout jen poznáním vědomí v procesu vznikání a zanikání. Tedy jak učí „Lankávatára sútra“,vše co vyvstává na základě příčin, závisí na tom co je skutečné – bez hlíny neexistují hrnce. Lůno táthagátů, neboli čistá podstata sansárického vědomí, se zjevuje pomocí základního vědomí, to znamená, že v Lůně táthágatů, se vyjevuje přechodnost díky základnímu vědomí. Jinými slovy, Takovost vědomí, jeho nezrozená podstata, je kořenem z kterého se rodí všechna jsoucna.

Tuto tezi, že Lůno táthagátůje zdrojem přechodného základního vědomí z kterého vycházejí všechny jevy, tradiční učenci školy základního vědomí ani přívrženci filosofie středu (madhjámika)nemohou přijmout. Dle mistra Tchai-šy, který ji obhajuje;Po hlubším poznání pouhého vědomí (čittamátratá),které je nevyjádřitelným obsahem probuzení v pojetí Školy pouhého vědomí, světské vědomí po probuzení (prštalabdhadžnána)zůstává rovnoměrné a tak neoddělitelné od Takovosti. Lůno táthágatů- potenciál buddhovství v bytostech, je z hlediska Takovostinevyjádřitelný stav;  z hlediska buddhy je podstatou všech jevů; a z hlediska realizovaných bodhisattvů je jak Traktát popisuje.

V současné době již Ctihodný Dhammadipa přeložil Traktát do češtiny a je připravován k tisku. I když Ctihodný dílo rozsáhlým způsobem komentuje, není komentář Traktátu ani zdaleka tak rozsáhlý a podrobný jaký mu umožnil časový rámec deseti večerů roku 2014 v pražském Lotusu. Proto těm, které zajímá vrcholná buddhistická filozofie, připomínáme výjimečnou možnost znovu si výklad „Vyznání víry v Mahájánu“vyslechnout resp. stáhnout z webu dhammadipa.cz.

Pro opravdové zájemce přidáváme ještě zjednodušenou strukturu Traktátu, která dává představu i o obsahu kursu v Lotusu. Pro úplnost je nutno dodat, že těžištěm zmiňovaných přednášek byly kapitoly 1 až 3.

1. KAPITOLA – ÚČEL SEPSÁNÍ TRAKTÁTU

2. KAPITOLA – SOUHRN TEXTU

3. KAPITOLA – OBJASNĚNÍ PRINCIPU A VÝZNAMU MAHÁJÁNY

3.1. ODHALENÍ SPRÁVNÉHO VÝZNAMU
OBJASNĚNÍ VĚDOMÍ ZE DVOU HLEDISEK
VĚDOMÍ Z HLEDISKA TAKOVOSTI [BEZ ROZLIŠENÍ]
VĚDOMÍ Z HLEDISKA TAKOVOSTI JEŽ VZNIKÁ A ZANIKÁ (álaja)

Vysvětlení procesu prosycování
Prosycování nevědomostí jež vytváří nečistá jsoucna
Prosycování Takovostí jež vytváří čistá jsoucna
Prosycování vlastnostmi vlastní podstaty
Prosycování používáním vnějších prostředků
Vysvětlení rozdělení na základě schopností bytostí
Objasnění procesu vstupu do Takovosti ze sansáry

3.2. ODSTRANĚNÍ ZHOUBNÉHO ULPÍVÁNÍ
VYVRÁCENÍ PŘEDSTAVY EXISTENCE JÁSTVÍ V BYTOSTECH
VYVRÁCENÍ PŘEDSTAVY NEMĚNNÉ PODSTATY VE VĚCECH

3.3. ROZLIŠENÍ STUPŇŮ CESTY BÓDHISATTVŮ K PROBUZENÍ
VYVSTÁNÍ PROBUZENÉ MYSLI NA ZÁKLADĚ DOKONALÉ VÍRY
VYVSTÁNÍ PROBUZENÉ MYSLI NA ZÁKLADĚ POCHOPENÍ A JEDNÁNÍ
VYVSTÁNÍ PROBUZENÉ MYSLI NA ZÁKLADĚ PŘÍMÉ REALIZACE

4. KAPITOLA – O VÍŘE A  PRAXI
VYSVĚTLENÍ VÍRY
VYSVĚTLENÍ PĚTI DRUHŮ PRAXE BODHISATTVŮ
PRAXE DÁVÁNÍ
PRAXE CTNOSTI
PRAXE TRPĚLIVOSTI
PRAXE ÚSILÍ
PRAXE UTIŠENÍ A VHLEDU

5. KAPITOLA – POVZBUZENÍ K PRAXI UČENÍ TRAKTÁTU A JEJÍ  UŽITEK

JH

Jak sedět v meditaci

Správný meditační sed je pro meditaci nezbytný. Stáhněte si text, ve kterém se o metodě správného sedu dočtete více:

Google disk

Sandhinirmočanasútra – Sútra Rozvázání uzlů

Článek: Sandhinirmočanasútra – Sútra Rozvázání uzlů
(2.11.2018)
kniha Sútra Rozvázání uzlů: zde
článek ke stažení: google disk, facebook

Výjimečné jazykové nadání umožňuje Bhantemu Dhammadipovy překlady z a do různých jazyků. Nyní máme možnost získat jeho překlad klasického textu „Sandhinirmočanasútra“ (Ťie Šen Mi Ťin) v češtině “Sútra Rozvázání uzlů”.

Tato sútra patří do středního období mahájánového buddhismu. Ve verzi, která nyní vyšla se objevila někdy na začátku dynastie Gupta, v době zlatého věku rozkvětu indické kultury a písemnictví v sanskrtu. Dle dochované tradice existovala tato sútra jednak v obsáhlé verzi o sto tisících verších, jednak ve verzi zkrácené na tisíc pět set veršů. Kratší verze zachovaná v tibetštině a čínštině je základem tohoto textu.

Složené slovo “sandhinirmočana” má, ve smyslu rozvázání nebo vysvětlení uzlů či tajemství, pět významů: Za prvé text vysvětluje hluboký význam pojmu těla pravdy (dharmakája), jinak těžko pochopitelný. Za druhé rozvazuje pevné uzly, jako uzel prosycení vědomí nevědomostí (avidjavásana), které jsou pro osoby světské i pro posluchače a buddhy pro sebe (pratjekabuddha) nerozvazatelné. Za třetí vysvětluje moudrost, která odhaluje tajemství pravdy. Za čtvrté vyjevuje uzly, které je třeba rozvázat. Za páté vysvětluje odhalení tajemství
konečného významu nauky.

Dílo je rozděleno do těchto kapitol:

Kapitola 1. – ÚVOD

Kapitola 2. – O NEJVYŠSÍ PRAVDĚ

Kapitola 3. – O VĚDOMÍ, MYSLI A ROZLIŠUJÍCÍM MYŠLENÍ

Kapitola 4. – O PODSTATĚ VŠECH JSOUCEN

Kapitola 5. – O BEZPODSTATNOSTI VŠECH JSOUCEN

Kapitola 6. – O JÓZE

Kapitola 7. – O (šesti) DOKONALOSTECH (páramí)

Kapitola 8. – O ČINNOSTI TATHÁGATŮ

Text této sútry stejně jako základní část “Traktátu o základech praxe jogínů” (Jógačárabhúmišástra) se dá rozdělit na tři části. Druhá až pátá kapitola vysvětluje okruh působnosti jógy (góčara), kapitoly šestá a sedmá vysvětlují jednání podle jógy (áčára) a kapitola osmá vysvětluje důsledky praxe jógy (phala). Jestliže přidáme část úvodní, první kapitolu, která vysvětluje příčiny učení této sútry (nidána), obsah sútry pak tvoří čtyř základní části. Někteří učenci hovoří o pěti částech s tím, že konec osmé kapitoly, který vysvětluje název, pod kterým má být sútra uctívána, považují za pátou část, protože tvoří zvlášť významnou část textu.

Právě dokončená knižní podoba této sútry byla vydána díky spolupráci Nadace Dhammadipa a taiwanské nadace “Buddha Educational Foundation“.

JH

Jóganidra dle Paramahansy Satjánandy Saraswatiho

Bhante Dhammadipa často připomíná těsnou spojitost buddhistické a jógové tradice – nejen potřeba uvolnění, ztišení, bdělosti a imaginace je vlastní oběma – jóganidra by vás proto mohla oslovit.

Jóganidra je meditativní technika s níž západní svět seznámil Paramahansa Satjánanda Saraswati, zakladatel Bihar School of Yoga v Mungeru – střediska výcviku pro budoucí učitele jógy. Jeho kurzy navštěvovali v hojném počtu i studenti ze zahraničí. Swámí Satjánanda přednášel a vyučoval jógu dvacet let, včetně Evropy, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Singapuru a Severní Ameriky. Významně se tím zasloužil o předání vědy jógy světu. Swámí Satjánanda měl i několik českých a slovenských žáků, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji jógy u nás, včetně toho, že nám předali techniku jóganidry …

Článek ke stažení: část I, část II, část III (nebo Facebook)

JH

Analýza strednej cesty

Článek: Analýza strednej cesty
(30.10.2018)
nahrávky: 1.kapitola, 2.kapitola
článek ke stažení: google disk, facebook

Pre tých, ktorí sa v tomto roku nemohli zúčastnit kurzu Bhanteho Dhammadipy v Zaježovej alebo na Sněhove, by som rád pripomenul ich obsah.

Bola praktikovaná meditácia na dych podla severnej tradície, tzn. s neduálnym objektom.

Teoretickým východiskom praxe sa stala doteraz nepreložená Madhjanta Vibhanga – Analýza strednej esty pripisovaná bodhistatvovi Maitreovi. Tento text patrí do skupiny tých, ktoré riešia skôr praktickú než filozofickú stránku meditácie. Jeho cieľom je, aby naše úsilie ktoré na ceste vydávame bolo efektívne, aby sme nemárnili čas a sily – čo sa nám veľmi často stáva.

Jednou z hlavných príčin prečo tomu tak je (a to platí aj pre južnú tradíciu), je chabá znalosť objektu meditácie.

Madhjanta Vibhanga má sedem kapitol. 1.-3. hovorí o góčará – pastvisku pre kravy – o objekte, ktorý krava – jogín spása.

1. kapitola preberaná tento rok v Zaježovej sa zaoberá vlastnosťami objektu (má názov Lakšana)
2. kapitolu vykladal bhante na Sněhove. Má názov Varaná – Prekážky. Jej cieľom je popísať, čo nám bráni v tom, aby sme realitu ako takú poznali.

Nasledujúce kapitoly nás čakajú v budúcnosti:

3. Tatva – Realita (neduálna skutočnosť) popisuje objekt ako taký,
4. Pratjakpakša – Protiklady, ktoré musíme poznať, aby sme sa zbavili prekážok,
5. Ávasta – Štádiá cesty a prekážky s nimi spojené,
6. Ovocie cesty,
7. Mahájána – najvyššie vozidlo.


Rovnako ako v minulosti je obsah kurzu k dispozícii na www.dhammadipa.cz

JH

Sútra Srdce

ze sanskrtského originálu do češtiny přeložil Bhante Dhammadipa.
(recitace pro kurzy s Bhantem Dhammadipou jsou zde)

Překlad: stáhnout nebo archive.org

Loading reader...

Analysis of the middle path

Article: Analysis of the middle path
(10.3.2018)

download: GoogleDrive, Facebook

We would like to recall content of the Bhante Dhammadipa courses in Zaježová or Sněhov this year for those who have not been able to attend it.

We have been practicing breath meditation according to the Northern Tradition, thus meditation with a non-dualistic object. Madhjanta Vibhanga – An Intermediate Way Analysis attributed to Bodhisattva Maitreya, has become the theoretical starting point for the practice.

This text belongs to the group of those who has more practical aspect of meditation than the philosophical. Its goal is to make our efforts on the way efficient, not to waste time and strength – which is often the case. One of the main reasons why this is (and that applies to the Southern Tradition too) is the poor knowledge of the object of meditation.

Madhjanta Vibhanga has seven chapters. 1-3 speaks of a gocara – pasture for cows – about the object which is grazing by cow – yogi.

The 1st chapter discussed by Bhante this year in Zaježová deals with the properties of the object (it’s title is Lakshana) and answers the key question – what the properties have WHAT we actually want to know.

Chapter 2 was interpreted by Bhante in Sněhov. It’s title is Varana – Obstacles. Its purpose is to describe what prevents us from knowing the Reality as it is.

The following chapters await us in the future:

Chapter 3 – Tatva – Reality (non-dualistic fact) describes the object as it is,

Chapter 4 – Pratipaksha – Opposites which we need to know to get rid of the obstacles,

Chapter 5 – Avasta – Stages of path and obstacles associated with it,

Chapter 6 – Fruits of the path,

Chapter 7 – Mahayana – the highest vehicle.

As in the past, the recordings of Bhantes lectures (Bhante lectures in Czech language these two courses) are available at www.dhammadipa.cz.

JH

Sandhinirmocana Sutra – Sutra of Untying the Knots

Article: Sandhinirmocana Sutra – Sutra of Untying the Knots
(11.2.2018)

download: GoogleDrive, Facebook

Exquisite language talent allows Bhante Dhammadipa to translate from and to different languages. Now we have the opportunity to get his Czech translation of the classic text ‘Sandhinirmocana Sutra’ (解深密經) in English ‘Sutra of Untying the Knots’.

This sutra belongs to the middle age of Mahayana Buddhism. This version that has been translated to Czech now, is the version that has apperead at the beginning of the Gupta dynasty, at the time of the golden age of the boom of Indian culture and writing in Sanskrit. According to tradition, this sutra existed in the extensive version of the hundred thousand verses and in a version reduced to one thousand five hundred verses. A shorter version retained in Tibetan and Chinese is the basis of this text.

The compound word ‘sandhinirmocana’ has five meanings in the sense of solving or explaining nodes or secrets: First, the text explains the deep meaning of the concept of the Thrue Body (dharmakaya), otherwise difficult to understand. Secondly, it unties firm knots, such as the knots of saturation of consciousness with ignorance (avidyavasana), which are the laypersons, the disciples and Buddhas for themselves (Pratyekabuddhas) unable to untie. Third, it explains the wisdom that reveals the mystery of truth. Fourth, it reveals the knots that need to be untied. Fifth, it explains the revelation of the mystery of the ultimate meaning of the doctrine.

The work is divided into the following chapters:

Chapter 1. – INTRODUCTION

Chapter 2. – ABOUT THE ULTIMATE TRUE

Chapter 3. – ABOUT THE CONSCIOUSNESS, MIND AND DUALISTIC WAY OF THINKING

Chapter 4. – ABOUT THE ESSENCE OF ALL THINGS

Chapter 5. – ABOUT THE NON-ESSENCE OF ALL THINGS

Chapter 6. – ABOUT YOGA

Chapter 7. – ABOUT (six) PERFECTIONS (parami)

Chapter 8. – ABOUT THE ACTIVITIES OF THE TATHAGATAS
 

The text of this script as well as the basic part of the ‘Discourse on the Stages of Yogic Practice’ (Yogacarabhumi-Sastra) can be divided into three parts. The second to fifth chapters explain the scope of yoga, sixth and seventh chapters explaining the right acting according to yoga (acara), and chapter eight explains the implications of yoga practice (phala). If we add a part of the introduction chapter, which explains the causes of the teaching of this sutra, the content of the sutra consists of four basic parts. Some scholars are talking about five parts. The end of the eighth chapter, which is explaining the name under which the sutra is to be worshipped, is considered to be the fifth part, as it forms a particularly important part of the text.

Bhante Dhammadipa’s Czech translation of ‘Sandhinirmocana Sutra’ was published in cooperation with the Dhammadipa Foundation and Taiwan foundation “Buddha Educational Foundation“. Now we are looking for and agreeing on how to distribute the book. When everything is ready, we will announce here on Facebook how the Czech translation can be obtained.

JH