Indická filosofie

Egon Bondy, Jiří Holba (ed.), Petr Kužel (ed.)
Nakladatel: DharmaGaia 2022

Kniha: https://dharmagaia.cz/kniha/indicka-filosofie/

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem. Oproti původnímu vydání je doplněna současnou odbornou literaturou a bohatým poznámkovým aparátem, který vychází ze stavu současného indologického bádání. V této podobě vychází kniha poprvé. K vydání připravili, doprovodné studie napsali a poznámkami opatřili Petr Kužel a Jiří Holba.

„Všechny mimoevropské filosofie mají zajisté svoje vlastní specifikum, což je dáno odlišnými společenskými a historickými podmínkami. Avšak už při jen trochu bližším poznání objevíme v nich všech neobyčejně mnoho společného s evropskou filosofií. Je možno říci, že filosofie jakožto jedna z lidských forem poznání světa je jednotná a rozdíl je jen v rozdílném akcentování některých otázek. … Bohatství indické filosofie je veliké a filosofové tu v řadě případů došli k některým řešením evropským dříve než v Evropě. Většinou je však indická filosofie jiným světem. Kdybych se nebyl býval zabýval indickou filosofií od mládí, nebyl bych nikdy býval schopen a ani bych se nebyl odvážil o ní psát. … Ve skutečnosti nejsou v indické filosofii žádná ‚hluboká tajemství východu‘, ale jen jako kdekoli jinde těžká, namáhavá a prozaická práce. To je to, co jsem chtěl v předkládaném svazku Poznámek ukázat.“ – Egon Bondy

Dháraní velkého soucitu

Nīlakaṇṭha Dhāraṇī

Přepis Bhanteho překladu ze sanskritu. Bhante přeložil a částečně komentoval Dhárání velkého soucitu na kurzech v Zaježové.

Audio nahrávky naleznete zde: Zaježová 2016 (nahrávka 22. Mantra I. Avalokitéšvara s výkladem) a 2020 (nahrávka 10. dr0111 od 1h:43min).

Text: stáhnout nebo archive.org

A Comprehensive Manual of Abhidhamma

by Bhikkhu Bodhi and Mahāthera Nārada

This modern translation of the Abhidhammattha Sangaha (Manual of Abhidhamma) offers an introduction to Buddhism’s fundamental philosophical psychology. Originally written in the 11th or 12th century, the Sangaha has served as the key to wisdom held in the Abhidhamma. Concisely surveyed are Abhidhamma’s central themes, including states of consciousness and mental factors, the functions and processes of the mind, the material world, dependent arising, and the methods and stages of meditation. This presents an exact translation of the Sangaha alongside the original Pali text. A detailed, explanatory guide with more than 40 charts and tables lead readers through the complexities of Adhidhamma.

Amazon: https://www.amazon.com/Comprehensive-Manual-Abhidhamma-Abhidhammattha-Anuruddha/dp/1681723182/

Pdf: https://www.saraniya.com/books/meditation/Bhikkhu_Bodhi-Comprehensive_Manual_of_Abhidhamma.pdf

Chinese medicine, herbs, excercise

Thank you our friend Tzuyi Hsu (Shinko), who stayed in Shanta Vana for a long time and taught us qiqong at Bhante courses. She has been studying Chinese medicine and other healing modalities for many years. Now we are happy to share with you a link to the Facebook page where she posts information that may help us to walk on the spiritual path.

Facebook page:
https://www.facebook.com/AcuLight-Holistic-Health-Center-103187745115229

The Buddhist Psychology of Awakening: An In-Depth Guide to Abhidharma

This practical overview of Buddhist psychology outlines step-by-step methods for examining the source of our habitual tendencies and hangups. In order to truly free ourselves from perpetuating patterns of suffering, the Buddha offered a clear system for understanding our psychological dispositions, processes, fixations, and challenges–a system known as the Abhidharma. This tradition has been studied by Buddhists for over two millennia. 
 
Professor Steven Goodman has taught on the Abhidharma in both universities and Buddhist retreats for over twenty years, making these traditional teachings accessible for a modern readership for the first time. Goodman explains how becoming aware of our mental patterns can liberate us from cycles of emotional pain and shows how the Abhidharma can be applied to meditation practice through exercises of observation and reflection. This is the go-to manual for anyone interested in the world of Buddhist psychology.

Amazon: https://www.amazon.com/Buddhist-Psychology-Awakening-Depth-Abhisharma/dp/1559394226

The Buddhist Analysis of Matter

In The Buddhist Analysis of Matter, renowned scholar Y. Karunadasa interprets the Buddhist view of matter as presented in Theravada Buddhism, based on the Abhidhamma. His comprehensive work draws on both the earlier period containing the seven manuals of the Abhidhamma Pitaka and the later period containing Abhidhammic commentaries, sub-commentaries, and such compendiums as the Abhidhammatthasangaha of Acariya Anuruddha.

In order to bring the subject into a wider perspective, and for more precision, Karunadasa considers the (non-Theravada) Vaibhasika and Sautrantika schools of Buddhism—two of the leading non-Mahayana schools with whom the Theravadins had much in common, both of which subscribed to a realistic view of existence—as well as later sources such as the post-canonical commentaries and related literary sources of Theravada Buddhism. 

This book gives us the first clear picture of the Buddhist analysis of matter as such. Earlier works on this subject have tended to focus on the broad philosophical implications arising from the Buddhist theory of matter and were based more on earlier sources, such as the Pali canonical texts. The Buddhist Analysis of Matter provides a much-needed micro view of the topic with a detailed examination of the Theravadins’ list of rupa-dammas—the ultimate irreducible factors into which material existence is analyzed. It exposes the basic material elements into which the whole of material existence is resolved and explains their interconnection and interdependence on the basis of conditional relations. It concludes with an understanding of the nature and relevance of the Buddhist analysis of matter in the context of Buddhism as a religion.

Amazon: https://www.amazon.com/Buddhist-Analysis-Matter-Y-Karunadasa/dp/1614294518

Kauzalita v buddhistickém myšlení

Nakladatelé: Filosofický ústav AV ČR, Oikoymenh 2020

Kniha: https://www.oikoymenh.cz/kauzalita-v-buddhistickem-mysleni/

Anotace
V buddhistickém myšlení měla kauzalita vždy mimořádně důležitý soteriologický význam. S velmi specifickým a sofistikovaným konceptem kauzality přišel indický buddhistický mnich Nágárdžuna (asi 2. – 3. stol. n. l.), jeden z vůbec nejdůležitějších a nejvlivnějších filosofů v celé Asii. Prázdnota (śunyata) všech jsoucen, hlavní téma Nágárdžunova myšlenkového projektu, je velmi úzce spjata s kauzalitou, která je naprosto nezbytná pro naše chápání světa i života. Text obsahuje první český překlad a komentář 1. a 20. kapitoly jeho klíčového textu Kořenné pojednání o střední cestě (Mulamadhyamakakarika), které se týkají zkoumání kauzality. Nágárdžuna analýza se pokouší odhalit antinomickou a logicky rozpornou povahu teorie kauzality, která operuje se jsoucny, jež jsou obdařena neměnnou, samo-sebou jsoucí podstatou neboli vnitřní přirozeností (svabhava). Nágárdžuna dochází k tomu, že žádné inherentní kauzální spojení mezi takovými jsoucny existovat nemůže. Kauzalita proto vposled není objektivním vztahem či metafyzickou silou spojující jsoucna, nýbrž vztahem konceptuálně vytvořeným, jenž by nemohl existovat bez naší konceptualizující mysli. Avšak i když kauzalita není žádným „cementem“ universa či fyzikální silou, přesto pro Nágárdžunu konvenčně existuje jako pragmatický pojmový konstrukt, jenž je základem pro naši každodenní praxi.

Meditace pro život

Autor: Geše Rabten
Přeložil: Jiří Bílek (Rabten Čhödarling)

Vydavatelství: Edice Rabten

Rok vydání: 2019

Počet stran: 99

Distribuce: Rabten Čhödarling

Anotace:

V létě roku 1980 během několika týdnů, vždy v neděli vpodvečer, vysvětloval Geše Rabten studentům v tehdejším Tharpa Čoelingu ve Švýcarsku, co je meditace a jaký má vztah k běžnému, každodennímu životu. Jeho velmi praktické, snadno pochopitelné a užitečné rady jsou obsahem této knížky.

ISBN: 978-2-88925-063-9

Abidharmová meditace na čtyři živly

Článek: Abidharmová meditace na čtyři živly
(3.3. 2019)
nahrávky kurzu Meditace na čtyři elementy: zde
článek ke stažení: google disk, facebook

Třebaže se snažíme, aby nahrávky Bhanteho Dhammadipy na webu byly seřazeny přehledně a poskytovaly možnost výběru podle různých kritérií, jejich velké množství a někdy příliš stručná charakteristika způsobuje, že ty starší jakoby ztrácíme. Rozhodli jsme se proto některé „zapadlé“ připomenout. Mezi nesporně vyjímečná a Bhanteho velmi vzácná předání patří Abidharmová vipassánová meditace na čtyři živly.

(1) Bhante většinou tuto meditaci neučí, neboť tato meditace předpokládá dobrou koncentraci a dosažení dobrého stupně utišení (samatha). Koncentrační techniky předmětem kursu nebyly, základní stupeň koncentrace byl předpokládán. Těžiště výkladu a následné praxe bylo zaměřeno na definici a poznání objektu meditace.

(2) Z pohledu severní tradice čtyři elementy nejsou nic jiného než takovost, což je synonymum bezpodstatnosti či prázdnoty. Proto Cūḷa-rahulovāda-sutta vyjasňuje že, meditace na čtyři elementy by měla být spojena s meditací na takovost. Jen tak se nám může stát tato meditace otevřením k hlubšímu vhledu takovosti všech objektů poznání.

(3) V Sútře o rozvázání uzlů(která je nyní pro všechny k disposici) je hlavním tématem pochopit tři druhy prázdnoty. Za prvé, bezpodstatnost všech vlastností slov. Za druhé, bezpodstatnost všech objektů, které vyvstávají na základě závislého vznikání (jak Abhidharmakošapoukazuje, vyvstávají na základě důvodů a příčin a ve stejném momentě zanikají přirozeně). A za třetí, bezpodstatnost z hlediska pravdy nejvyšší, což je bezpodstatnost všeho (v  Nágárdžunovském smyslu). Klasicky vychází Abidharmová meditace na čtyři elementy z bezpodstatnosti na základě souvislého vznikání, Bhante ale upozornil na nesmírný význam náhledu, jímž lze tuto meditaci převést do severní tradice.

(4) V tradici theravády existují dva hlavní způsoby vipassány. Prvý druh se jmenuje kalāpavipassána, což je meditace vhledu založená na spojování veličin, které jsou objektem našeho poznání ve smyslu spojování ve skupiny. Kalāpa má význam skupiny, nebo má význam souhrnu nebo má význam něčeho, co je dáno dohromady. Jde o vipassánu na základě všeobecného poznání pěti agregátů existence, dvanácti sfér poznání ājatana, osmnácti elementů poznání souvislého vznikání, dvaceti dvou druhů smyslů, čtyř vznešených pravd, atd., jakožto celku. Druhý druh vipassány – Abhidharmová vipassána, předpokládá detailní analýzu všech objektů poznání, což je v théravádovém buddhismu osmdesáti devíti druhů itta, padesáti dvou druhů mentálních faktorů a dvaceti osmi druhů rūpa- tělesností. Tato detailní vipassána je jedině možná jestliže meditující praktikuje podle detailního vysvětlení všech objektů vipassány. Vstupem do této detailní vipassny je v této tradici právě meditace na čtyři elementy, která umožní, že naše tělo se rozpadne v kalāpy a tyto kalāpy jsou následně dále analyzovány.

(5) Základ pro tuto vipassanu je právě meditace na čtyři elementy což jsou, z hlediska buddhistického učení, opravdové objekty. V théravádové tradici se většinou zabýváme kalāpavipassána, tj. vipassánou na koncepty jako je dech, jako jsou nečistoty těla, nebo jako jsou kasina. Ale čtyři elementy představují z hlediska Abhidharmy takzvanou vyšší pravdu, to znamená opravdový objekt našeho poznání – ne koncept. Tímto je tato meditace jedinečná. Opravdová vipassána předpokládá, že náš objekt není koncept, ale takzvaná paramatta – vyšší pravda.

(6) Abychom plně poznali objekty poznání, musíme poznat jejich vlastní vlastnosti a jejich společné vlastnosti. Když poznáme vlastní vlastnosti a společné vlastnosti objektů, můžeme poznat souvislé vznikání tak jak je. Jestliže poznáme souvislé vznikání, můžeme se od objektů poznání odpojit. A jestliže se odpojíme od objektů poznání, můžeme je opustit – opustit lpění na nich. Jestliže opustíme lpění na objektech, můžeme udělat konec utrpení.

(7) Čtyři elementy tvoří naše tělo. Vše, co chápeme jako tělo a to co tělo vnímá, je s nimi spojené. Jestliže poznáme tělo, můžeme poznat pocity – pocity jsou spojené s vnímáním (díky vnímání máme pocity, bez vnímání nic necítíme). Čili pocity a vnímání určují to, co rozlišujeme a podle toho, co rozlišujeme, podle toho co vnímáme a cítíme, se vlastně stavíme ke světu. Stavíme ke světu čím? Vůlí a faktory vědomí, které s vůlí přicházejí (jako pozornost a tak dále). Toto vše se děje, protože máme schopnost rozlišování. Schopnost rozlišování je daná vědomím. Čili poznání všeho – je poznání všeho v procesu. Poznat nestálost těla je nejsnazší.

(8) Meditace vhledu proto začíná poznáním rūpa. Rūpa je definovaná v Abhidharmakośa jako rūpana, což doslova znamená to, co se rozbíjí. Vědomí (náma) se též rozbíjí, ale toto rozbíjení vědomí není tak zřejmé. Rozbíjení těla je nám všem jasné – všichni víme, že když jsme se jednou narodili, náš osud je i zemřít. Málo z nás ale ví, že toto vznikání a zanikání těla vlastně je vyvstáváním a zanikáním prakticky v každém momentu. Abychom to pochopili potřebujeme meditaci na čtyři elementy kde se jednotlivé rūpy (jednotlivé části hmotnosti) stávají objektem mentálních procesů, v nichž meditující zkoumá jeden po druhém faktory vědomí, které se těchto procesů v jednotlivých fázích účastní.

(9) Shluky či skupiny existence (kalápy) sestávající z 8 (minimálně) až 13 (maximálně) rúpa jež jsou základem kvalit skutečných jevů. Jednotlivé rúpy mají svůj původ ve čtyřech „matkách“ (zákonitostech): karmické (kammadža-rúpa), organické (odžadža-rúpa tj.zrozená z potravy), anorganické (utudža-rúpa tj. zrozená z tepla) a zákonitostech mysli (čittadža-rúpa). Bhante se zde při výkladu odvolává na sútru „O pasáku krav“ (Mahá Gopálaka suttam), kde dobrý pasák (meditující) zná dobře jak matky svého stáda krav, tak poznává, dle zvláštních vlastností, i každou krávu (rúpa) jednotlivě. Celé „stádo“ má 28 krav. Základní čtyři rúpa jsou čtyři elementy (země, voda, oheň, vítr). Přidáme-li dále barva, vůně, chuť a odžá-rúpa (výživa) vznikne základní minimální uskupení existence (kalápa) neživé přírody. Přidáme-li džívitaindrija-rúpa (vitalita, život) vznikne základní kalápa přírody živé. Další rúpy jsou: oko, ucho, nos, jazyk, tělo, zvuk, srdce, ženskost, mužskost, prostor, tělesný výraz, řeč, lehkost (lahutá), jemnost (mudutá), přizpůsobivost (kamaňňatá), rúst (upačaja), setrvalost (santani), chátrání (džaratá) a zánik (aniččatá). Ne všechny rúpy jsou však vhodné pro vipassánu. Vhodných je pouze 12 hrubých smyslových rúpa (pasádarúpa) z nichž v rámci kursu byly analyzovány pouze rúpy živlové.

(10) Rozpoznání jednotlivých rúp se děje na základě poznání jejich zvláštních vlastností (obdobně jako výše zmiňovaný Pasák krav). Vlastnostmi země jsou – tvrdost, drsnost a váha a jejich opak měkkost, hladkost, lehkost. Vlastností vody je – plynutí a soudržnost. Vlastností ohně – chlad a teplo. Vlastností větru – pulzace a podpírání. K poznání těchto vlastností slouží představa či znak (nimitta), kterou Bhante pro každou vlastnost podrobně popsal. Pořadí nácviku znaků je rozdílné od pořadí v němž jsou nimitty používány při meditaci, kdy jde již o přirozené pořadí země, voda, oheň, vítr. Meditující prochází postupně stále rychleji a rychleji celé tělo při čemž identifikuje jednotlivé živly, až posléze jimi procházejí bez zábran. V ideálním případě zaregistruje zkušenost prosvíceného těla jako krystalu.

(11) Třebaže se jedná o klasicky theravádovou meditaci je i pro praktikanty džogčenu nebo zenu velmi přínosné tuto zkušenost prosvíceného těla získat. Jestliže jí získají, to znamená, že uspěli v této koncentraci, mohou se věnovat jiné praxi a analytickou část meditace na čtyři elementy pominout.

(12) Pozná-li vlastní vlastnosti objektu poznání, následuje při této meditaci poznání jejich společných vlastností. Společné vlastnosti jsou přechodnost (aničča), nejásaví (anáttá) a vše, co je poznamenáno nespokojeností, utrpením nebo nenaplněním (dukkha).

(13) Abychom plně poznali objekty poznání, musíme tedy poznat jejich vlastní vlastnosti a jejich společné vlastnosti. Když poznáme vlastní vlastnosti a společné vlastnosti objektů, můžeme poznat souvislé vznikání tak jak je v procesu ve kterém z hlediska důvodů a příčin naše vědomí a objekty vědomí vycházejí a zacházejí v každém momentu (khaṇa). Tento moment je tak krátký, že se jeho rychlost nedá změřit, protože je nesčetněkrát rychlejší než rychlost světla. Jen jestliže máme dobrou koncentraci, můžeme tento proces zpomalit a tím, že si ho zpomalíme, ho můžeme prozkoumat. Pak poznáme, že souvislé vznikání předpokládá momentální (mžikové) vyjevení a mizení všech objektů poznání.

(14) Jestliže poznáme souvislé vznikání, můžeme se od objektů poznání odpojit. Jestliže se od nich odpojíme, můžeme se od nich vysvobodit.

(15) Bhante tak v tomto kursu přednesl úvod do tří „úplných pochopení na světské úrovni“ (lókia-pariňňá) a to „úplného pochopení poznávaného“ (ňáta-pariňňá), „úplného pochopení zkoumáním“ (tírana-pariňňá) a „úplného pochopení překonáním“ (pahána-pariňňá). Prvé pochopení spočívá v rozlišování specifických vlastností různých jevů (například vlastností rúpa je jeho samodestrukce). Druhé pochopení spočívá v poznání tří obecných vlastností – nejásaví (anattá), nestálosti (ančča) a neuspokojivosti (dukkha) tělesných (rúpa) a mentálních (náma) jevů. Třetí pochopení pak, pomocí obecných vlastností, umožňuje dosažení vhledu překonání stálosti. Jak již bylo zmíněno, praktická část kursu spočívala v ňáta-pariňňá.

(16) Bhante byl do Abidharmové meditace na čtyři živly uveden v Jížní Burmě – na tomto jediném místě v celém buddhistickém světě se totiž podařilo tuto jedinečnou meditaci uchovat živou. Scholasticky je pak detailně popsána v „bibli“ theravádového buddhismu – Budhagósově Visuddhimagga a v knihách Abidharmy.

JH